Sopouch
Sopouch (zastr. sopúch), v obec. mluvě copouch n. capouch, u, sopoušek, šku, m. = dymník peci, postranní díra u kamen nebo u peci, kudy kouř do komína odchází, das Luftloch, Zugloch. Jg., Šd., Dšk., Ktk., Pk., Hk., Šp., V., D. S. v peci chemické: prů- duch, Luftloch. Čern. Milíř sopouchy opa- třiti. Um. les. Na peci mlátil, v peci vil, sopóchem na ňé větr vil. Sš. P. 680. — S., díra ve stropě ku větrání světnice. Us. u Uh. Brodu. Mtl. — S. = jícen, der Krater. Kraje, dno s-chu, s. hlavní. Š. a Ž. — S. a, m. — umouněnec, smolík. Hledí jako s. U Příbora, u Místka. Mtl., Škd. — S., hadr n. cokoliv jiného, jímž se díra u peci zacpává, babka. Ros.