Sotna
Sotna, y, f., zastr., poslední tažení umí- rajícího, die letzten Züge, der Todeskampf. Veleš. Služby kněžské vykonávaly se, ač již na s-ách se povahujíce; Duše na s-nách bývá, když do velikého padá pokušení. Sš. Ž. 77., L. 91. Na s-ách se ocitnouti; do so- ten padnouti; S-ny a úzkosti Páně dostihly vrcholu; V těchto nevýslovných sotnách přijal Pán posilu od anděla; Poněvadž na něho s-ny dorývaly. Sš. L. 203., 204. (Hý.).