Soused, a, sousedek
Soused, a, sousedek, dka, sousedeček, čka, m. S., pl. sousedé, vz é. S., sasjed, lit. susedas, lat. vicinus. Schl. Strsl. sas?d?, kdež sa. = stind. sam, lit. su, sa = cum se rovná. Mkl. L. 78. Koř. s?d, ? příp., tudy sa, + s?d-/-?. Mkl. B. 34., 34. S., kdo spolu sedí, v též obci, v obci usedlý, vlastník used- losti, der Mitsass, Mitbürger, Bürger, Ein- wohner; zvl. kdo vedlé nás sedí, bydlí nebo blízko, der Nachbar. S-dy míti. Kom. Vezdy nám súsedé Němci. Rkk. Zlý s. Br. S-dé pomezní, hraniční. V. Vedlé sousedův zlé i dobré trp; Každý tak dům a grunt svůj opravuj a vzdělávej, aby sousedu svému a gruntu jeho tím neuškodil; S. s-du v sta- vení starodávním překážky nečiň; Dýmem, smradem, listím a jinou nečistotou s-du ne- škoď. Pr. Jiným pak v městě neosedlým a kteříž jsou prve v městě s-dé nebyli. Václ. XXVIII. Podlé jiných súsed z podměstie má trpěti. 1433. Nách. 63. Těch Časuov bieše jeden bližní súsed jeho. Pass. 37. Dobře se židé modlí, aby je Bůh chránil zlého sou- seda. Us. u Rychn. Msk. Múdří a opatrní páni příznitelé a súsedie naši milí. NB. Tč. 160. Vyletěla holubička od sósedů z oký- nečka; Teče voda po potůčku přes súsedů dvůr; Nědalečko za cestu do suseda (k s-u) půjdu, roztomila mamičko, už jo vos (já vás) odejdu; Ulubilo se mi děvča u suseda, němožu ho namluvić; Kaj mu jišć kazala (= kam mu jíti kázala)? do susěda k divce. Sš. P. 182., 332., 454., 645., 754. Súsedé, jenž vždy podlé něho bydlé. Hus II. 264. Ukáže-li Katerina tu na zboží těmi konšely a súsedy, že je to odběhlá věc, tehdá jest to spravedlivě pobrala. Půh. I. 388. S. za přítele stojí, Č.; S. dobrý za peníze stojí; Pomáhej sousedům, pomohou tobě, Lb.; Lepší blízký s. než daleký přítel (Lepší jest s. podlé nežli bratr daleko. BO.); Dobrý s. drahý klenot (veliký poklad); Od dobrého s-da hraditi se netřeba; Dotud jeden v po- koji bydlí, dokud se s-dům jeho líbí; Svaď se se s-em, povíť, jakous měl matku a babku; Nevíš-li urození a zachování svého, roz- hněvej s -a nejbližšího, povíť povahu života tvého. Č. Musí s. se s-dem kyselá jablka i plané hrušky hrýzti a za dobré přijíti; Kdo dobrého s-da má, ten svůj dům výš o sto kop prodá; Vida, že se u s-da zapá- lilo, svého hájiti pospěš. Jg. U s-dů hoří, odstav svého; Veliké pány měj přátely, ale ne sousedy. V. Má zlé sousedy, sám se chválí. Ros. Vz Obec.