Souvis
Souvis, u, m. = souvislost, spojitost, der Zusammenhang. S. řeči, der Kontext. Jak ze souvisu s následujícími slovy patrno. Sš. J. 13., 309. (Hý.). Nos samostojící bez sou- visu s něčím lépe: nos o sobě stojící nejsa nijak souvislý (nesouvislý) s. . . . Km.