Soužení
Soužení, n. = protivenství, trápení, sta- rosť, těžkosť, die Angst, Bekümmerniss, Pein, Plage, Trübsal, Qual, Bedrängniss, Aengsti- gung, der Kummer, das Leiden. Jg. S. tr- pěti. S. někomu způsobiti; všeho s. prost býti. D. S. s-ním nerozmnožuj. Kom. Ptali se ho, žiznilo-liby aneb jedlo-liby a trpělo- liby jaké s. od zimy a sněhu. Štlc. To je s.! To je s tím s.!; Je to s. na tom světě!; Toužení a s. Dch. Je to súžení, kto sa zle ožení. Sl. ps. 18. S. jest jako ustavičná ora- telka a vzdělavatelkyně. Sš. I. 59. Já se probudím, nic není, jen mého srdce sou- žení ; Co je za súžení, dyž se chlap ožení, mladá ženka, starý muž; Vy o tom nevíte, jaké mám súžení, súží mě chudoba, nemám místa svého; První je s., dyž rodičů není. Sš. P. 187., 494, 495., 504. (Tč.). — S., vz Zúžení.