Soužiti koho, co
Soužiti koho, co: matičku. Sš. P. 153. Zly duch duší s-ží. Hus II. 312. Když tě nepřítel sužuje, k lásce tebe napravuje. Mor. Tč. A ti (Němci) přirozené Čechy, jak mohli, sužovali. Dač. I. 75. Který kterého najvícej sužuje, svým časem pomoci jeho najvíc potřebuje. Us. Tč. — koho (gt.): synů. Špatně m.: syny. Brt. — se čím: závistí, Tč., zamúcením a lkáním. Hus. III. 85