SpádSpád
, u, m.,
spadnutí, der Fall
. S
. an- dělů s nebe
. — S.
, svah, Abschuss, m. S. vody (sklon, jejž má povrch vody s obzo- rem vodorovným
. S. N.), das Gefälle. V. Voda, kam s
. má, tam teče. Ros. Voda má s
. po mojí louce. Ml. Ta voda nemá žád- ného spádu (odtoku); musí se vodě větší s. dáti. Šp. Úhel s-du, der Fallwinkel; úplný, das Totalgefälle. Nz
. S
. střechy, Dachrösche, f.; čeřitý. Dch
. S. vody měřiti. Sych. S. vody u mlýnu na svrchní vodě:
nápad; na spodní vodě u hřebenáčů:
střik. Us. Kolo se žene spádem 3—4 střevíců
. Vys
. S. pole (naklo- nění), das Gefälle. Sedl. Nemáte žádného s-du k božským věcem
. Sš. J. 179. S. v horn.
, das Verflachen, Einfallen, die Neigung. S. slabý, mírný, malý (geringes
, kleines, flaches E.), ostrý, příkrý, veliký (starkes, steiles E.). Hř. —
S.,
sjezd,
výpad, der Ausfall, An- griff. Ze zámku časté spády a škod
y na moři činili. V. — S.
na čihadle, veliká síť k lapání ptáků skrytá v uměle připraveném lesíku, der Fallbaum beim Vogelherd. D
., Šp. Číhati na s. (do síti, pod síť). Us. —
Spády = stromky u výrovky n. na čihadle
, na které ptactvo hřaduje
, die Fallbäume
. Šp. — S.,
cesta,
šlepeje,
obmysl, usko
k, der Schlich
, Weg, die Spur, der Schleichweg, -quartier. Má s. do Bachorovy hospody
. Us. Sd. Vždyť já vím, jaké ty máš s-dy
. Us. Vrů. Zná on všecky s-dy. Má on své s-dy. S-dy něčí vyšetřiti
. Plk. K vám mám vždycky spády. Us. Hý
. Známť já vaše spády, že jste s hochy rády, proč se upej- páte, plaché dívčiny? Nár. pís. (H
ý.).