Spadnouti
Spadnouti. Nie každý ten spadne, čo na vojnu ide. Koll. Zp. I. 31. Keby človek vedel, že zpadne, sadnul by si. Slov. Zátur. Robota spadla = byla zrušena. Brt. D 267. — odkud (komu jak). Spadl mu kámen se srdce (starosť). Us. Lidem těm spadlo dědictví jako s nebe. Vlč. Ač nespadnem od božieho zpořiezenie. Št. Kn. š. 121. Klub- kem spadla s stromu havěť kavčí Osv. V. 639. — kam (odkud kdy). S. do nesnází. J. Lpř. Spadávala do jejich příbuzenstva (byla s nimi příbuzná). Sá. Přízvuk spadá na první slabiku. Dk. Spadnul z pece na lavicu (dostal se do horšího). Slov. Šd. Tendence spadá ve vyšší pojem užitku. Dk. Kněz Aleksandr v tu dobu spade v ve- likú sirobu. Alx. S. v zatracenie. Št. Kn. š 168. Vše žalosti na mě spadly. Hr. rk. 159. Tu spadl strach liudi na vše. Alx Ale spadnú v den božieho súdu u věčné muky S těmi ďábly. Št. Kn. š. 147. — jak. Stráň příkře spadá. Us. — proč. Ale tu dobré od divu a 1'aku z noh nezpadla. Dbš. Sl. pov. I. 83. (Telo) těžkostí (tíží) p. chtiec. Hr. rk. 155. — z čeho. Krávy spadly z masa (zhubeněly). Us. Brt., Vhl. Při tom všecko z ceny zpadlo. Sl. let. I. 320.