Spáni
Spáni, lépe než spaní, n., das Schlafen, der Schlaf. V., Jg. S. = všeobecný klid těla, v němž veškeré ústroje těla ponenáhlu po- zbývají samovolného pohybu. Vz Schd. II. 377., S. N. S. čujné (z kterého člověk při sebe menším šelestu procitne). U Opav. Klš. Míti dobré s.; Už je zase po s.; Dobré s., dobré zdraví; Protrhnouti se ze s.; Bouřiti koho ve s.; Tvrdé s. Dch. Ve spáni viděti; dušení člověka ve spaní; ve spáni si po- voliti; chrápati ve spaní; ke spaní se po- ložiti. V. Ten ve spáni od par ucpán; spáni občerstvuje. Kom. K s. přivésti, s. zatínati; ze s. někoho vyraziti, se probuditi; usta- vičné s. (záchvat). V. Ve spáni. Br. Ve s. mu to přišlo. Ros. Najíti koho ve spaní (an spí); s. ho napadá; s. odnésti; ze s. mluviti. D. Posaďte se u nás, abyste nám spani ne- odnesl. Us. Staň, Lukáši, staň ze spáni, už je obraz malovaný; Vyletěla holubička ze skály, probudila modré oči ze spaní; Sedlák jede z vorání, žena stává ze spáni. Sš. P. 397., 676. Oni ale domnělí se, že o s. sna mluví. Sš. J. 183. Ze spanie vstáti. Dal. 161. Dobrého člověka spanie i každý skutek nenie bez odplaty. Hus II. 26. Praha v jutřniem s. Rkk. Přílišné s. není zdravé. Ros. S. ně- komu přetrhnouti. Jel. Plné oči spaní mám; v tvrdém s. dítě zalehla; jde na mne s.; probrati, protrhnouti se ze s. Sych. S. ma- gnetické. Ja. Panské (dlouhé) spaní žebračí snídaní. Mus., C. Vz Sen, 1. Strany pří- sloví vz: Blaník, Hrnec, Limb, Mák, Mako- vice, Myš, Oko, Plachta, Prospati, Slepý, Snop, Spáti, Žid. Vz S. N. — S., soutěžení, das Beischlafen. V.