Spát
Spát, u, m. — živec, spatum, der Spath. Rus. špať, pol. szpat, z něm.: nněm. Spath, střněm. spath, strněm. spat, spät; něm. ná- leží asi ke skr. koř. sphat štípati; holld. spaath, šved. spat; též fr. spath, vlas. spato, špan. aspato. Mz. 331. — Š. = z němec. Spath. Nemoc koňská, nádorec na vnitřní straně nohy, rus. nákolenice. Ja. Dle Pečírky také šinka, šinek.