Spáti
Spáti. O pův. vz Zub. v List. fil. 1901. 32. O tvarech sr. Gb. H. ml. ?I. 2., 289., 326. Hlava její nikdy nespala (byla bdělá, pozor- livá). Šml. VII. 63. Kdo spí, žádnému ne- škodí. Ezop. 287. — jak. Spíš jako kráva (pevně). Šeb. 212. S. v hříších. Chč. S. I. 356. Spávej jako zajíc (s otevřenýma očima, pozoruj vše). Hrub. 19. Chudobný i od hladu spává. Č. Př. 172. Chto sce dobre spať, nesmie mnoho žrať. Boš. Zát. Př. 68a. Spal jsem, jakoby mne do vody hodil (po kou- peli se dobře spí). Brt. v Hlídce 1899. 161. Spala jako na nepokojné vodě. Šml. IV. 203 Špať ako kôň na svítaní, ako liška (liška i bdíc ve své lsti má zavřené oči), ako myš na vreci, na obě uši. Spať sladko — večeraj krátko. Spí, akoby ho zabil, ako drevo, ako v oleji. Zát. Př. 362a. Spí ako sysel, ako v másle, v páperí, ako zarezaný. Poďme spať, zajtrá ráno zavčasu vstať. 1b. 74b. — jak dlouho. Spí tak dlouho, co by kočce naflákal (málo). Hoř. 122.