Spáti
Spáti. Kdo spí, obědvá. Vrch. Muš. I. 99. —jak. Špatně bychom spali, kdybychom měli podušky pod hlavou, nebo peřinu na sobě rozparkem na vrch obrácenou. Mtc. 1. 1897. Obr. 63. Spal jako skála (pevně, ani sebou nehnul). Zvon II. 104. Spal jako snop. Čes. 1. XII. 307. —jak dlouho. Je-li jasno, záhy vstávej, pakli mračno, déle spávej. Lit. list. XII. 319.