Spěchati odkud kam jak
Spěchati odkud kam jak. Rychlým krokem spěchá ven. Mcha. S-la od něho více než jindy. Sá. Rychlým krokem s-la mu vstříc. Osv. I. 271. O závod s. Lpř. Slunce k jitru spěchá. Hdk. Od naděje spěcháš k jiné. Vrch. Z hospody spěchal ven pod šíré nebe mezi pole. Osv. I. 182. Na záda ho vzala, k rodičům spěchala. Sš. P. 793. Spěchá k ohni jako Končinský (jde vážně a zdlouha. Prof. K. prý někam vážně a zdlouha se ubíral. Když se ho kollega otázal, kam jde, odpověděl prý: spěchám k ohni). V J. Hrad. — kudy jak. Vlna za vlnou potokem spěchá. Mcha. — k čemu: k odchodu. Osv. I. 278. — nač: na početí díla. Schz.