Speřiti se
Speřiti se, il, en, ení — sraziti se, zu- sammenstossen, handgemein werden. — abs. Ti kluci se s-li. U Rychn. — s kým, s čím. Uhři s Pražany se mužsky spořili. Let. 41. Buď kdo buď, že se s ním speřím. Ctib. — jak. Speřili se s velikou horlivostí. Troj. 379.