Spěš
Spěš, spěše, spieš (zastr.) = spíš, spíše. Na Mor. posud. Šd. Spěš n. spěšej. Brt. Klekni na kolena a pros pána Boha, bych moh co spěš umříť; Utopím ho (nůž) v tobě a lebo sám v sobě, nech ta naše láska spěšej konec vezme; Spěše se ta hlína ve zlato obrátí, než se má maměnka z krchova na- vrátí. Sš. P. 80., 414., 491. Spiéš voda Li- dečkem hore zpátkem půjde, než na mé hlavěnce věneček zas bude. Sš. P. 478. (Tč.).