Spíle, špíle
Spíle, špíle, e, spilka, spilka, y, f. (zastr.) — špičatá braň, spitziges Gewehr, Spiess, Waffe. Nenie čísla tej všej spíle; Dva udatna muže dobré s. (-dobré braně). Výb. I. 146., 815. — Špilka na Moravě = špendlík. — S., žert, hříčka, ze střhněmec. spil, der Scherz, das Vergnügen. Gb. Tisí- ceré větérky v hravé spili modré fábory rozdouvaly. V Žamb. Dbv. Na spíli to obrá- tícím. St. skl., Kat. 310., Výb. I. 209.