Spíše
Spíše (zastr. spieše), spiš (zastr. spies), na Mor. a ve Slez. místy spěš, vz Spěš; komp. spíšeji, superl. nejspíše, nejspíš. S., potius, jest komparativ vedený príponou -ij?s od sp?h?,. Mkl. B. 235. Cf. Spech. S., bez srovnání — honem, rychle, na spěch, schnell, eilig, eilends. Uzřev hrad pojidu k mostu spieše. Dal. Petr a Jan s niu jidú spieše. St. skl. II. 5. — S., komparativní — raději, dŕívc, eher, lieber. On jde rychleji, bude spíš (dříve) v městě. Šb. Měli ste mu zbraňovat spíš, než k nám počal chodit. Sš. P. 345. Přiňď s. než včera. Ostrav. Tč. Přijď k nám s. v neděli. Us. Dhn. A šak ty ešče s. za mnó přindeš; Muselas se narodiť s. než dennica vyšla; Spíše zapomenu na máti, na otce, na tebe synečku nemožu dokonce; Spieše sa rozlúči Dunajek s písečkem, než sa já rozlúčim se svojím synečkem. Sš. P. 95., 204., 467., 478. (Tč.). Aby tím spíše chudiny odbyli. Půh. II. 225. K tomu praví Jakub, žeby od nich oheň nevyšel, než žeby spieše mohl od pekaře vyjíti, kdež jest byla pec pekařská. NB. Tč. 87. I pes i vól i kóň k té věci, jemuž jest utěšena, čím blíže bude k ní, tiem spieše poběhne a nedá sebe otehnati, a pacholek k dievce a dievka ku pacholku; Mněli sú pohané, by (tiem) Buoh s. sě hnul k uslyšení; V něm (v ko- stele) mysl s. bude vyprázdněna od tělest- ných věcí a k Bohu lépe obrácena; Spieše chleba dadie psu než chudému; Ti nebo- žátka s. se postí než bohatí břichatí. Hus I. 117., 290., 299., II. 66., 90 atd. Kdo spíš přijde, ten mele. Prov. Nejspíše opilý pravdu poví. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše ve psí bývá. Prov. Spíše by z tebe jiskry vy- razil, nežli by z tebe smích vyvábil. Spíše se radují než plačí. Br. Čím spíš, tím líp. Us. Tím spíše = tím více. D. Spíše se voda s ohněm shodne (vlk s ovcí ožení, kráva ohřebí), než se to stane. Vz Nikdy. Č. — Pozn. S. u positivu lze i tím spůsobem pře- kládati, že druhá z obou vlastností dříve se klade slovci ne tak, druhá pak se slovcem jako následuje. Václav je spíše výmluvný než moudrý = Václ. není tak moudrý jako výmluvný. Kos.