Splésti
Splésti, spletu, spleť, spleta (ouc), tl, ten, ení; splétati, splítati, splétávati — do hro- mady plésti, ver-, zusammenflechten; zmásti, zmotati, verwirren, verwickeln, Intriguen machen. Jg. — co : věnce. Us. S. niti (zmo- tati). V. On to spletl (zosnoval). Ros. Něco zlého tajně splésti. D. Ten to spletl (hat eine Konfusion gemacht)! Mohl bys zase něco splést! Us. Všk. Splete koše opálky dohromady (mluví páté přes deváté). V Po- licku. Kšá. Já sem nezapletla, ale včil ho splétám, okolo hlavy dám, ženu ťa udělám; Jizby něvymete, vrkočka něsplete. Sš. P. 442., 786. Protož provázek o třech pramén- cích již chci splésti. Hus III. 152. — co jak. S. vlasy na vrkůčky. Vrat. 87. Nesple- tajte na tuze, šak nebude na dlúze; sple- tajte na slabúčko, půjde dolů brzúčko. Sš. P. 436. Maměnka ju česala, do vrkůčka sple- tala. Sš. P. 436. — co čím. Ach už mi splí- tajú pentličkú vlasy. Sš. P. 568. — se koho = zbaviti se ho, los werden. Mor. Člověk by se ho rád spletl (i. e. spiel, od spleji). Sd., Kd. Dle Brt.: spleti. Vz toto. — co s čím. Své náboženství s pohanským spletl. Plk. Zhusta obyčej mařenový splítají s krá- lenským zvykem. Sš. P. 772. — co komu. S. si vlasy. Lom. Když jí vlasy splétali, všecky panny plakaly. Sš. P. 107. Spletl si to. Vz Opilý. Spletl si řeč, zákon (pomátl). Ros. — se. Spletl se (zmátl se). D. — co čím k čemu: věnce vlastní rukou k té slavnosti spletla.