Spočinouti. — kde (si čím jak
Spočinouti. — kde (si čím jak). Zrak na něm spočinul, Hrts , na protější stěně. Šml. S-vá město v tichém zadumání. Kyt. Theorie ta s-vá na pouhém domyslu. Mus. Tělo jeho s-vá v klášteře (odpočívá). Šf. III. 173. To s-vá na pravdě. J. Lpř. S po- těšením, se zalíbením oko na něm s-nulo. Hrts. S-vati něčím na podpoře. Mj. 70 Tam si s-neme (odpočineme). Brt. N. p. 37. Nad krajinou spočívala mlha. Us. — kdy. Po obědě s-li. Kld. II. 292. — od čeho : od mdloby. Vrch.