Spod
Spod, spod, u, m., dolní strana, dno, der Boden, Grund, die Basis. Spod úhlu. Sedl. Spody hor. S. země, der Erdgrund. Dch. V math. s. = čára základná, základnice, die Grundlinie a plocha základná, die Grund- fläche. Nz. — Sukně jest mokrá okolo spodu. Šd. — S., nepravda, das Unrecht. Inu tak ty máš svrch (Recht) a já s. U Chlumce. Jg. — Adv. spodem, od spodu, ve spod, ke spodu, ve spodu, na spod, na spodu, pod spod, po spodu, v spod, ze spod, ze spodu n. zpodem, od zpodu atd.; kompar. spůzeji, spůze, spůz; superl. nejspůze = dole, unten auf dem Bo- den. Od spodu podepříti. V. Dělá vrchem a spodem. Us. Pobral nadbyt i s vrchu i se spod. Půh. II. 42. Svrchem jest půda sucha, spodem mokra. Brt. S. 57. Uchyti spod po- stele haďacú kožú. Na Slov. Pov. I. 58. Vz Mkl. S. 537. Chalupa spodem (spodkem) zděná, vrchem roubená. Zlob. Po spod, pod- spod ležeti. I dostali se spod. Br.