Spojení, n
Spojení, n. = svazek, spoj, die Verbin- dung, Kommunikation, die Fügung, Zusam- menfügung, Vereinigung, Verknüpfung, Fuge, das Band. V hromadu s. = trámu s trámem (ve stavení), prkna s prknem. V. S. kostí, Ja., svazových žil. D. S. písmen hranaté, okrouhlé. Nz. Spojeni (v horn.) na čep, die Zapfenverbindung, kosným řezem, der dia- gonale Schnitt, muffové či objímkové, die Muffverb., na plát, die Uiberplattung, Auf- plattung, na příraz, der stumpfe Anstoss, na výkruž (výkružové), die Einscharung, na zub, die Zahnverbindung. Bc. Pevné s., die Verkettung. Dch. S. not. Hud. Bytelné s. božství s člověčenstvím; Základ a osnova s. Sš. J. 62., 242. S. zjevné, skryté; příčinné, účelné (vět); nauka o spojování vět; s. pro- povědí, slov. Nz. Spojování nebo splývání dvou v jednom slově se stýkajících samo- hlásek v jednu dlouhou k odklizení průzevu středoslovného slove stahováni. Bž. 26. Buď mně přitovaryšen s-ním viery. Hus III. 33. Vz Sbojba, Pospoj. — S., spřátelení, smlouva, die Vereinigung, Verbindung, das Verhält- níss. S-ní tajné, skryté, zjevné. Nz. S ním v bližší s. postaven. Leška. S. manželské (manželství; 2. spáni, der Beischlaf). V. Bytné a podstatné Krista s věřícími s. Sych. S. obchodni, die Geschäftsverbindung. Nz. S. prostředečné, bezprostředečné. Nz. S-ní s někým přetrhnouti. Bs. S někým ve s-ni býti, vejíti; s. s někým udržovati, míti; ve s. s někým trvati. Dch. Abychom nemyslili, že Bůh s tvorem v přírodně s. vejíti může; Ustavičně ve spojení bytném s božstvím ostávati. Sš. J. 242., L. 48. A toho spojení božstvie s člověčenstvím není hoden Jan roz- vázati; Skrze řemen, jímž obuv sě k noze přivazuje, rozumie se s. člověčenstvie Kri- stova s božstvím. Hus II. 22. — S. jedněch planet s druhými. Měsíc jest ve s. se slun- cem. Us.