Spojiti. — abs
Spojiti. — abs. My spájame, čo svet dvojí. Sldk. 335. — co čím : břehy mo- stem, J. Lpř., něco vodičem. Osv. — co s čím (jak k čemu). Co slabé, s moc- nějším se s. spěje. Čch. Bur. Aby s tebou s-la se duše na věky. Mž. 110. Že se jest dřieve spojil s kterú, než jest oddán kně- zem. Št. Kn. š. 91. S. se s někým k odporu. J. Lpř. S jedinou družkou spoj se v žití. Osv. — co več. S. rej tonů v jeden ak- kord, vlny v jeden tok, Vrch., části v ce- lek, Us., pojmy v soudy, Dk., rozptýlené kmeny v jednotu. Šmb. S. se v jednu obec. — kde. Vojska se s-la blíže Saragossy. Šb. F. Země pod jednou vládou s. J. Lpř. — jak. Na měkko spájeti, weichlöthen. Šp. S. pod jediný prapor. J. Lpř. — se z čeho. Dcky barky této, z nichž se spo- juje. 1512. Mus.