Spokojený
Spokojený; spokojen, a, o = k pokoji přivedený, utišený, beruhigt. Bouřka jest s-na. V. — S., pokojný, utěšené mysli, pře- stávající na tom, co má, zufrieden, genüg- sam. S-nu, s-ným býti; s-né mysli býti. V. — s čím. S tím, což kdo má, s-nu býti. V. S málem jsem s-en. D. Já jsem se vším s-jen. Se stavem svým s-jen býti. D. Zle s tím s-na byla. Dač. I. 229. Spokojen byl s tím, co mu dala. Us. Tč. S čímž bych s-jen byl. Žer. 312. Byl tehdáž zle s-kojen s císařem. Sl. Uh. I. 47. Ale stavové nebyli s tím s-ni; Byli s ní na ten čas dobře s-ni. Skl. I. 224., II. 494. S. s málem, vz pří- sloví: Jísti co, Prase, Přestati na čem, Spokojenost', Talíř, Truhlice, Vůle. — čím. Kdo není málem spokojen, ten není mnoha hoden. Prov. Jg., Č. Češi byli kompaktaty s-ni. Pal. I musili tím býti s-ni. Skl. 243. Vz Spokojiti.