Spoléhati
Spoléhati = spouštěti se, skládati se, bezpečiti se. Brt. S. 3. vd. 181. 3. — nač. Na sebe se s. Kom. Naň s. se nelze. Šf. Strž. I. 196. Může na ně bezpečně s. BR. II. 13. b. S. na svého milého, na lež. Hus III. 95., 303. Nespoléhej ani na strýce, ani na děda, nemáš-li sám, bude běda. Us. Brt. — kdy nač. Za poslední večeře na prsy Pánu zpolehl. BR. II. 374. a. — na čem. Chytil se rukou železa toho, na němž spo- léhají v okně. Let. 234. Spolehl na lóně Ježíšově. ZN. Na tom spolehnouce, že . . . BR. II. 325. b. — čím oč: lokty o sedlo. Nár. list. 1888. č. 342.