Spolknouti
Spolknouti, knul a kl, ut, utí; spoly- kali, spolykávati, herab-, herunter-, ver- schlucken, -schlingen. — co. Spolkl to = zapomněl, co chtěl říci. Kšá. — co jak: s velikou chutí, s velikým chvatem. Otesá- nek dostal na ně chuť a spolykal je všecky i s pasákem. Erb. Sl. Čít. 23.