1. Spolusiuha
1. Spolusiuha, y, spoluslužebník, a, m., der Mitdiener, Mitknecht. Jg. Musie člo- vek mieti slitovánie nad s-hú, jakož pán nesmierne dóstojenstvie větčieho slitoval se nad ním; Každý k obecnému užitku poží- vati má těch věcí, kteréž má, ne ku škodě s-sluh; Vladař tento obrátil sé jest ku po- moci dobré, že dobře jest učinil s-hám, aby, když by on umřel, oni jsúce na živě, mohli jemu pomoci; A vyšel sluha ten, nalezl jest jednoho z s-sluh těch, jenž dlužen bieše jemu 100 peněz; Všichni jsme s-hy, neb všichni spolu máme slúžiti jednomu pánu; Ten svého s-hu hrdlí, krož ho, an zaplatiti nemóž, vězí n. mučí. Hus I. 141., 177., 301.. 388., 392. (Tč.).