Sporý
Sporý; spor, a, o: spořičký = hojný, užitečný, vydajný, ausgiebig, ergiebig. S. chléb (který sytí), obilí (námelné), mouka, smetana, déšť, Us., práce (které přibývá), Plk., cesta (dlouhá). Ros. Med také spořejší jest do krmí nežli cukr. V. S. tisk, dichter, kompresser Druck, písmo (kterého se mnoho vejde). Dch. S. jedle. Hdk. Ten oves je s. . Us. u Řenčova. S. máslo, ženská (nadělaná). Us. na Polic. Kšá Chléb chorý do brucha sporý. Kda. S. člověk (statečný). Km. 1880. 302. To je s. měch. Na Hané. Hz. Cf.: Když zlých lidí zlosť roste, netoliko nemá kázánie božieho ubyti, ale má se ho přispořiti (má se rozmnožiti). Hus II. 121. Válka jest věc nesporá. V. — S , střídmý, skrovný, spo- řící, sparsam. Buď mírný a sporý a nebudeš chorý. Prov. na Ostrav. Tč. Marnotratná a nesporá mládež. Reš. Vz Nespory. — v čem. On jest ve všem s. Kor. — na co. Buchty jsou nesporé na máslo (mnoho ho potřebují). Ros. — S., způsobilý k čemu. Ač tvé srdce bude sporo, že snadně tomu uvěříš. Kat. 896.—Pozn. Poněvadž slovo sporý znamená hojnosť, nemáme ho užívati ve smyslu něm. spärlich, toto dobře překládáme slovy: skrovný, malý, mdlý a p. Brs. 2. vyd. 235., Brt. v Km. 1877. 189., Bdl.. Fr. Vymazal v Obzoru 1879. 320. Také u Opavy nezna- mená s. nikdy něm. spärlich, nýbrž vždy jen ausgiebig. Klš. Cf. Sporýš, Spoře, Sporo a p.