Spoušť
Spoušť, i, f., spuštění, zkáza, die Ver- wüstung, der Ruin. — S. = zač n. čím se něco spouští, Ros., závaží, der Gewichtstein. V. S., háčky, s nichž zatažením strže síti se vysmýkaj í a pružinami zahrnují. Sp. Vz Spoušťadlo. — S. vody = spuštění vody, der Ablass. D. — S., prut v hodinách, který bití zdržuje, die Auslösung. — S. u ruč- nice, kohoutek, ozubec, jazýček ku spouštění ručnice, der Drücker, Schneller. S. u ruč- nice pustiti. - S., naříznutí péra, die Feder- spalte, rozparek. Pérem, jehož s. řezákem se dělá. píšeme. Kom. — S., ozubec u ber- línských želez na lišky, který tlačí na pru- žinku (die Schnellstange). Šp.