1. Správce
1. Správce, e, m., vok. sg. správce (vz -ce), lépe než správec, vce, vok. sg. správče. Mkl., Jg., Bs. Za s-ci (akkus.). Skl. S., kdo správu vykonává, der Verwalter, Vorsteher, Verweser, Regent, Gouverneur, Befehlshaber, Meister, Beamte, Pfleger, Vogt, Wirthschafter, Patron, Führer. S. království, nejvyšší a přední s. a služebník cÍRkve, města, dvoru knížecího, domu, lodí, veslařův, pohřbu, školy (školní), hodů. V. S-cem nad něčím ustanoviti, někoho za s-ce naříditi, za s-ce přijati. V. S. církevní (farář). Schön. S-ce ostrova, Har., místa, lesů, hor, nad stavením. Hospodářství (hospodářský), káznice, pozů- stalosti duchovní. D. S. lidu. Jel. S. novin, der Zeitungsverweser, země, der Landvogt, Landesverwalter, Gouverneur, Dch., J. tr., obecní, der Gemeindeverwalter. J. tr. Ta- kového každý, kdož by s-cím statku byl, muože samého pohnati. Vc. Str. děd. pr. 23. S. domový, důchodů; s. dočasný ma- jetku. Sš. L. 87., 157. Ten hodoňský s-ce pěknú dcerušku má, ona nic nedělá, v oke- nečku sedá. Sš. P. 12tí. Já i s mými s-cemi. Půh. I. 185. S-e bez zdravého soudu, sáček bez peněz, stejné to ceny. Pk. S-ci svými něco spravovati. Brikc. Zřídka se tu co šťastně a dobře vede, kdež jest mnoho s-ců. V. S. čeleď spravuje. Kom. Byl s-cím nad lidem. Dač. I. 193. Život s-ce není rozkoš, ale práce; Mnoho na moudrém s-ci záleží; Takoví bývají měšťané, jací jsou v obci s-vé;. Rb. — S., kdo se správou zavázal, der Gewährsmann. S-ce n. soukupa svého maje nesuď se. Pr. měst. Drž se svého s-ce. Vl. zř. 439. My rukojmové a s-cové jeho za již dotčenou summu vyznáváme . . . Faukn. 25. O kúpené dědiny jmá po žalobě hned zástupce neb s-ce, ač které má, jme- novati. O. z D. A zastupte jej s. neb dr- žitelé dědin správních neb nezastupte, má on (pohnaný) před se k tomu půhonu stá- vati. Zř. F. I. C. XXII. — Kn. rož. 292 , 293. Pakliby š-ím neposlal úmluvy a soudil by se sám, tehdy s. aneb ti držitelé dědin správních nebudou mu povinni toho dě- dictví, by je pak prosoudil. Zř. F. I. C. XXII. Drží se také za právo, kdož pro ne- správil na správce chce sáhnouti, že má najprve na jistce sáhnouti a teprv, cožby jemu se nedostalo, toho má na spoluspráv- cích jeho postíhati. Vš. IV. 11.