SprávceSprávce. Vok. správce a správče. Us. Gb. H. ml. III. 2. 228. O skloň. sr. ib. 122., 229. Ten, u něhož odcizená věc nalezena byla, jmenoval toho, od něhož jí nabyl, ten slu zprávce (Gewährsmann), poněvadž na něm bylo, aby dále ukázal, od koho on ji má. Bdl. v Kn. rožm. str. 86. pozn. 6. Sr. Sok, Soukup.