Spravedlivost, spravedlnost
Spravedlivost, spravedlnost (zastar. spravednost), i, f. = náležitost, slušnost, die Gerechtigkeit, Billigkeit. V. S., shoda jed- nání s právem. S., soujem všech ctností, mravná upravenosť na mysli a snaha a píle všech ctností. Sš. II. 142. S. jest ctnosť. jíž člověk dá každému, což na koho slušie. Hus II. 282. S. uděluje jednomu jako dru- hému ; od s-sti ani za nehet se neuchylo- vati, neodcházeti, neodstupovati; na s. pa- třiti, zření míti; pochvalu n. pokutu vedlé s-ti přijímati; s. jak chudým tak bohatým udělovati. V. S. každému, co jeho jest, dává. Kom. Aby s-nosť stranám učinil. Sob. 22. S. bez premeny (proměny) je všeckym jed- naka a na jedných vážkách váží pána i se- dláka. Mor. Tč. Po s-vosti souditi. Dch. S. při hře svinské chlívky (m.: nebesa) pro- ráží. U Žirovn. Vlk. S-nosť s bezpravím a moc se soudem se mísí. Dl. Domnělá ze zá- kona dostihovaná s-nosť; Prostředek, vý- minka k uchopení s-sti; S. boží v Bohu bytující; S. boží na člověka přenesená, člo- věku udělená; S. soudnou a trestající skut- kem prokázati; Apoštol s-ti zákona naproti staví s. z víry; Cesta k dosažení s-sti před Bohem platné; V té příčině vece Klemens alexandrijský s. čtverhrannu býti odevšad rovnou a stejnou v řeči, ve skutku, ve zdr- žování-se zlého; Pramen, následek s-ti; S. pokrytecká, licoměrná; S. prázdná, vyšlech- talá, věčně trvalá, spasivá; Že s-ti jednou došlé člověk pozbyti nemůže; Lichá s. světa; S. napohledná, pravá a před Bohem platná; S. kárná (j. vindicativa). Sš. I. 2. 26., 48., 107., 108., II. 26., 35., 121., 176., 202., 251., 252. (Hý.). Ať mne nesúdí po s nosti, ať mně učiní milosrdenství. Sš. P. 70. I vaší milosti prosíme, že ráčíte nám naučení dáti, kterak ty strany předepsané s-stí máme poděliti, poněvadž jsme my o to nemohli uhoditi; Věřiece, že nám na to z práva dáte na- učenie, kterak jich o to rozděliti máme podlé s-ti; I žádal jest žalobník dle s-ti, abychom my to jeho listovní svědomí sly- šeli; A my chtiece ku konci uvésti, polo- žili jsme jim rok zavitý, že jim chceme s. učiniti; Ráček praví, že již dosti s-sti udě- lal; Kterak jich o tu věc rozsúditi jmáme podlé s-sti. ŇB. Tě. 4., 26., 184., 225., 239., 240. Podlé s-nosti. Půh. II. 225. Bez s-ti každý súd jest nepravosť. Vš. I toť jest do s-sti, že jsú pod jejie jménem všecky ctnosti; S-nosť panna krásná bez očí. Št. N. 205. Neb tu s-nosti nenie, kdež sudce v svém hněvu súdí. Smil v. 1064. Nespravedlivé svazky roztrhuje (ruší) spRavedlivosť; Pro s-nosť bojuj, pro svú duši a až do smrti vaď se pro s. a Buoh vybojuje za tě ne- přátely tvé; A bude ostřéhati všech přiká- zánie mých a učiní-li súd a s., životem bude živ a neumře (Ezech. 18.); Stój u s-ti, jako věc čtverohranatá, jež, kam ji vrhú, stane upřiemo; Pátá (prosba) ukazuje upřiemosť s-ti, na niž slušie každému, což jeho jest, dáti; S. povyšuje lidu, ale biedné činí lidi hřiech; A čině s., zavinil-li co proti bliž- niemu, aby, jakož jest mnoho hřešil, tak mnoho trpěl; Ač jest byl pohan, ale že s. vedl, pán Bóh jeho zachoval, aby nebyl na věky zatracen; Jich s. byla jest omylná, že sú uměli, by jedné skutek zlý byl hřiech smrtedlný a božieho přikázanie přestúpenie, ale zlé myšlenie by nebylo hřiech smrtedlný; S-nosť ukázal jest, že z chrámu trhovcě vy- metal jest; S. prodávati jest ji za dary vzaté zachovati; Dvě jsta straně s-sti, jedna ne- hřešiti a druhá dobré činiti; Aby věděl, čeho má mstíti súdem z s-sti; Všichni, jenž lačnějie a žieznie s-sti, nasyceni budú od hojnosti domu božieho; A jako žieznivé s-sti napájí (církev); A kteříž k s-sti při- vodie mnohé, stkvieti se budú jako hvězdy na věčné věky; Když die ďábel: ,Bóh ne- móž své s-sti opustiti', toho jemu pojčme; Kteříž hledí toliko k s-sti boží a hřešivše milosrdenstvie nehledají, ti naděje nemají a ti zvláště slovú zúfalci; Pakli co trpíte pro s., blahoslaveni jste; S. potratiti. Hus I. 31., 255., 341., 349., 356., 467., II. 151., 247., 283.. 307., 313, 318., 425., III. 11., 52., 102., 116., 158., 229., 266. (Tč.). S. je ctihodná, nepravosť nic není hodná. Na Slez. Tč. Vyslyšel při a stížnosť a každému s. udělal. Plk. S-ti hleděti, šetřiti; s. před očima míti, sobě předkládati; s-ti sloužiti. Us. Dle přísné s-ti nález pronésti. Sych. S-sti a práva nepřestupuj. Mus. Toho s. nedopouští. Tkad. S. každému činiti. BO. Háj. Zachovej rozšafnosť a vážnosť v s-ti; Dvě jsou věci, kteréž s. lidskou porušují: darové a přátelství; Velmi rychle s. zlatem se porušuje a snadno pravda dary se po- tlačuje. Pr. S-ti kde není, tu stálého nic býti nemůže; S. jest všech ctností královna; S. je základ všech jiných ctností. Rb. S. grunt práva; Nic nemůže býti pravého a slušného bez s-ti; S. jest matkou všech lid- ských nařízení a ustanovení; S. učí člověka dáti a navrátiti každému, což jeho jest; Rovnosť a s. jest pokoje a všeliké svor-
nosti původ a počátek; S. jde a pochází
z podstaty práva; S. jest ustavičná a ne-
měnící se vůbec, která jednomu každému
uděluje toho práva, jakéž komu náleží; S-tí
práva všechna se spravují a soudové všichni
se jí tvrdí; S. to sama ukazuje, aby jeden
každý podnikl to právo, kteréž na jiné ulo-
žiti směl (patere legem, quam ipse tuleris).
Vš. S. do nebe utekla. Č. Lépe jest míti
málo se s-tí, nežli mnohé užitky s nepra-
vostí. Prav. Pán Bůh vysoko, král daleko;
pravdy a s-sti ve světě málo. Jg. S. nebesa
proráží. Mírná s. lepší nežli přísná s. Vz
Slušnosť. Pr. S. jest rodná sestra zbožnosti.
Km. Strany přísloví vz: Cizí, Dar, Hnáti
se k čemu, Kněz, Koza, Král, Osel, Právo,
Soudce, Souditi, Šenkýř, Umění, Věřitel.— S., pl., Werke der Gerechtigkeit. Bs. — S., šibenice, der Galgen, die Gerechtigkeit, Richt- stätte, das Schaffot. D. Zrádce na třetí den na spravedlnosti malostranské oběšen. Skl. 108. — S., právo k čemu, das Recht, gerechter Anspruch. Věci pokradené mají těm býti vydány, kdož k nim s. měli. Lidem ku s-em jich dopomáhati. Pr. měst. Společným statků vzdáním věnní a obvěněná s. se přetrhuje a míjí. Kol. 45. A král ráčil jest přiříci obojí straně je při zvyklostech a, s-stech jich zachovati*. Zř. F. I. B. XVII. Pakli pů- vod n. pohnaný postavě se před právem na ten den ještě se s-stmi svými bezelstně na hotově býti nemohl a hodné příčiny před- ložil, tehdy jistý odklad stranám se stane; K jiným pak dvoum dílům přátelé s městem trpící nejbližší s. míti budou. Kol. 13., 42. Na ty každý podlé práva táhnouti může, ktožby k nim s-nosť měl, jako na lidi své; Hlásí se, že by k tomu úřadu s-nosť míti měli. Zř. F. I. J. XXVIII., A- XXX. Ku svým s-stem přicházeti. VI. zř. Úvod. Páni Dubští se hlásí že by k tomu úřadu s. (Anrecht) míti měli; Panna, kterážby slíbila komukoli- věk bez povolenie otce svého, aby s. svú, kterúžby koli k jakému statku měla, ji ztra- tila. Vl. zř. 231., 492. S jinými všelijakými horními s-mi pánu gruntovnímu zůstati mají. Nar. o h. a k. Aby lidé ve svých s-stech nehynuli. Boč. exc. ms. 1496. On s. jeho nějakú za sebou jměl. Břez. 164. Lepší moci s hrsť nežli s-ti s pytel, říká ukrutník. Sych. Ivu kostelnímu stavení právo a s. míti. Apol. Přede všemi obranami obranou spravedlnosti a nevinnosti se opatř proti všem žalobníkům, jakkoli vtipným, chytrým, hrdým neb mo- cným ; S-ti své každý pořadem práva do- bývej. Pr. Zbavení dědictví jest dětí aneb dítěte jednoho od statku svého i od bu- doucí nápadné s-ti odstrčení, zahnání a jako zavržení. Bdž. 81. Kdo své s-ti pořadem práva hájí. Kol. 9. A protož k tomu purk- rechtu a polulánie Kateřině a dítěti jejímu s. přísluší podlé práva ; Že svědomí jeho skrz Polešovské nepořádně ku právu po- slali a tudy Bartoš svú s. ztratil, tehda Po- lešovščí jsou povinni.. .; Aby se žádnému v jeho s-sti neukrátilo; Za pana držitele, za kteréhož stávku učinil, tu jest s-sti nežá- dal; I žádá od nás naučenie, má-li on skrze to, že žalobníci právu nedostáli, k tomu zá- kladu i tudiež k tiem 9 zl. podlé práva s.?;
Lečby na dědině právo a s. odpierána byla;
Chtiece k němu (statku) podlé krve a pří-
buznosti s. (gerechten Anspruch) jmieti po
jich přítele smrti; Nemíní své s-sti opúščeti;
Že by ona k tomu s. jměla po smrti muže
svého; Že nemá k tomu žalobník žádné
s-sti vedlé práva; Žalobník bude sobě roku
prositi řka : Ať se zeptám na svú s., jsem-li,
k čemu spravedliv?; Nemá-li on také k tomu
statku jí od tetky poručenému s. podlé práva
po smrti otce svého a na jeho miestě; Kte-
rak by sě ve statek její vpíral k tomu žádné
s-sti nemaje: O zamlčené s-sti. NB. Tč. 12.,
40., 62., 68.; 75., 88., 97., 139., 158., 160.,
184., 187., 192., 290. Spravedlivost' míti na
něco, správně: k něčemu. Cf. předcházející
věny. Brs. — Vz Právo, Rb. 272. S. =
povinnost, die Pflicht. Aby s. placení dluha
(manželského) manžela viece táhla k skutku
než tělestná libosť n. jiná příčina; A tak
Ježíš tu naplnil jest všichnu s. t. j. doko-
nalú pokoru, že poddal se nižším v poslu-
šenstvie; Kdož Boha miluje, ač jiných s-tí
nemuož dostati, poněvadž, že miluje Boha
zřízeně, a tak miluje i bližního. Hus I. 200., II. 31., III. 166. S. = právům přiměře- nost', die Rechtmässigkeit. 8. let, činu. Jg. — S., pobožnosť, die Frömmigkeit. Plk. — S., pravost, die Echtheit. Jg.