Spraviti
Spraviti, sprav, -vě (íc), il, en, ení (spra- vati, zastr.), spravovati. — S. = napraviti, opraviti, richten, ausbessern, herstellen, zu- recht machen; konati, činiti, působiti, po- říditi, thun, schaffen, richten, ausrichten, abthun, bewirken ; v pořádek uvésti, přiho- toviti, ve způsob dobrý uvésti, richten, zu- richten, bestellen, zurecht machen, zusam- menrichten, in Ordnung bringen; ostarati, opatřiti, an-, verschaffen, besorgen; zapla- titi, bezahlen, berichtigen, entrichten ; říditi, vésti, richten, lenken, leiten, regieren, ver- walten ; dokázati, usvědčiti, beweisen, dar- thun; ujistiti, versichern ; se = sebrati se, sesíliti se, sich erholen, sammeln; starati se o sebe, auf sich Acht haben (sich regieren); říditi se, sich wornach richten; vymluviti se, očistiti se, ospravedlniti se, sich recht- fertigen; na mor. Zlínsku také = obléci se, sich ankleiden. Jg., Brt. — abs. Všecko jest spraveno (v pořádek uvedeno). Jsme spraveni (zaplaceni, vyrovnáni). Us. Spravils, jako vítr mouku (spořádals to). Prov. — co: cesty, Flav., šat, obuv (zašiti), hodiny, živnosť (opraviti), V., zmatky, Jel., zeď atd. Kdo do cizích věcí nos strká, je slídí a spravuje. Br. Ty bys to spravil. Poručenou sobě věc s. (učiniti). V. Dobré slovo mnoho spraví. D. Nespraví ten nic, kdo nezavře na čas oko. Reš. Však já to spravím!; S. prádlo. Us. Dch. Všecky dluhy i s úroky s. NB. Tč. 217. Dyž viděl, že nic nespraví, poslal psaní do Moravy; Dyž se polámalo, dej ho spravit. Sš. P. 173., 535. S. koho (= do šatů obléci; se = obléci se). Sprav se a poď se mnou. Mor. Brt. Už ji spravil (spráskl, obtěžkal). Us. Šd. Ale teraz běda tomu, kdo to spravil (= učinil). Er. Čít. slov. 67. A ty oba úřady spolu spravoval. Dač. I. 46. Bez příčiny, nic ještě nespravě, odjeti měl. Žer. 17. Žádám Boha, aby sám srdce a mysl vaši s-val. Žer. 350. Nemoc svou s., die Krankheit (das Nichterscheinen wegen Krankheit) rechtfertigen. Zř. F. I. C. XXXV., VI. zř. 408., 295., 91. Oni mají lid s-vati. Hus I. 471. Sprav své doma. Vz Vada. Lb. S-viv duši svou skonal; Svou nevinu spravil. V. S. vlasy, D., loď, Har., dobytek a) poklízeti, b) zabiti, D., armádu (v pořádek uvésti). V. Kočí koně i vůz spra- vuje (řídí). V. S. dluh, berni (zaplatiti). Zlob. S. zemi, D., úřad, království, V., obec, Ros., obecné věci, Jel., čeleď, Kom., hospodář- ství, dům, V., statky, Plk., oheň, Vys., soud = říditi. Zříz. S. své záležitosti, věci, své pRáce. Bs. — Pozn. Stojí-li bez dalšího do- kladu, znamená tolik, co přísahu složiti. Aby to spravil, jak mu pány nalezeno bude. Index k Tov. 135. — co komu: střevíce, chalupu, hlavu. S. si potřeby (opatřiti). Us. Jeden druhému spravuje (ručí). Vš. A v té smlúvě že by stálo, že jemu to dědictví s. má (Gewähr leisten für). Vl. zř. 137. Na tom jim s-vili 100 hř. gr. Půh. II. 121., NB. Tč. 272., 30. Jak mi věci s-vujete. Žer. 1591. — co čím. Psaním to spravil (učinil). Kom. Mocí se nic nespraví (neučiní). Kom. Oděv sobě prací člověk s. musí (opatřiti). Žalanský. Něco duchem božím s., svou vůlí (říditi). V., Kom. Koně opratí, otěží s. Šp. Nářkem ničeho nespravíš. Us. Troufám sobě jedním slovem více s. než ty desíti. Žer. 328. Ne- bývá ta horlivosť jejich spravována pravou Boha známostí. Sš. 1. 108. Lidé nevinu svou rozpáleným železem aneb studenou vodou spravovali (dokazovali). V. Přísahou něco s. Pref. Kdož komu spravuje dědinami svými (ujišťuje, ručí). Zříz. Ferd. — se kým, čím. Spravovati se zákonem, Štelc, něčí radou, V., Kom., něčí odpovědí. V. Králové řádem a právem se spravují. V. Spravuje se tělo duší = řídí se. Kom. Nemůže se ničím s. (ospravedlniti). Akt. m. Ferd. A já sa spra- vím (= udělám se) malú rybečkú. Ps. sl. 59. Spravíš (uděláš) se chrobákem. U mor. Bu- dějovic. Kdoby chtěl strygy viděti, které se znají nevidomými (unsichtbar) spraviti. Slov. Němc. A já se spravím (učiním) hvěz- dou na nebi. Sl. ps. 377. Abychom se tiem s. mohli. NB. Tč. 284. Filippy se italským právem s-valy. Sš. Sk. 192. Osoby, které se s-ly bratřími; Kdo se konsistoří s-je. Skl. I. 32., 168. Aby věděli, kým se spra- vovati. Břez. 6. Mohli-liby vyhledati ňáký příklad, jímžby se s. mohli. Žer. f. 16. b. Poněvadž se jí (konsistoří) s. žádáte. Jdn. 230. Aby se čím s. věděl. Nar. o h. a k. A nemaje s počátku psaný N. na statku po zemském dědictví a nemoha dskami zem- skými téhož dědictví a za tu summu, jakž se nadpisuje (a třetinou výš) čím spraviti, protož já ji tímto listem spravuji. Faukn. 25. Vaší vůlí ve všem se nyní i na potomní časy s. rádi chceme. Jdn. 189. Aby se tím všichni spravovali. Zř. F. I. A. III. Aby v budúcich časích naši potomci jimi se s-li. Tov. 17. Rozumem každý se spravuj, ne- slušného se varuj. Prov. Abyste měli se čím při dobrých věcech s-vati. Jel. Enc. m. 1. Psanými právy se s. Tov. 17., Vrat. 18., Dač. I. 44. Raději já se svou matkou s. budu. Dch., Jir. Chtějí se p hejtmanem s. Žer. 324. 8. se vědomím. Žer. 329. Aby Pražané ku pánům regentům o všecko hle- děli a jimi se s-vali; Dal pánům spolu od- pověď, že města pražská podlé práv svých nemají se žádným spravovati a k žádnému hleděti než k samému králi. Let. č. 293. Kázáním slova božího žádosť se spravuje. Hus II. 16. — Vrat., Reš., Háj., Br. — co s kým. S tím lenochem nic nespravíš (ne- uděláš, nepořídíš). Sych. S někým se s. (sich abfinden). Us. Dch., Klš. Nač bych si ku- poval lepší šat, když to spravím se starým? Us. u Rakov. Kp. — co kde. To při králi mnoho spravilo. Kom. Již pros nebo peklem Hroz, přece při nich nic nespravíš (nepo- řídíš). Br. Spravil to při nich, že chtivi byli k boji. Br. Národy na zemi spravuješ. Ps. ras. Spraví se jako řemen v uhlí. Prov. Jg., Sd. Sprav hraničku v kamnech. Us. Dch. Lid u toho kostela spravoval (kněz). Hus I. 434. — co z čeho. Z toho domu povi- nen jest 24 grošů s. (zaplatiti). Boč. Úrok nemalý z toho s-vuji. Arch. rakovn. A z toho aby dluhové sni byli. N.B. Tč. 1(36. Z mla- dého děvčete s-la (stala) se nám žena. Sl. ps. 34. — se. Nemocný se spravuje (sbírá se, přibývá mu sil). D. Spravuj sám sebe (starej se o sebe). Kom. A tu se má spra- viti (sich rechtfertigen), proč jest nehonil. Vl. zř. 540. Spravuj se sám a nech lidí na pokoji. Us. Netřeba jim zkazovat, ví každý, jak se spravovat. Sš. P. 20. Sprav se (= oblec se), půjdeme. Mor. Brt., Sd. — se kam. Už se sprav (oblec) do kostela. Mor. Sd., Brt. — čeho, šp. m.: co. Spravili sešlých kostelů m. kostely. Brt. — koho nač. Na to vás spravujeme. NB. Tč. 40. — co za koho. Sprav za mne 18 zl. NB. Tč. 289. — co proti komu. Co proti němu spravíš (vy- konáš)? Us. — co odkud. Když Vitellius náměstce syrský z daleké Antiochie a z cest vojenských Judeu s-val. Sš. Sk. 92. — se kdy. Po nemoci se s. (sesíliti). Us. Repa po deštích hezky se s-vila- Us. Ntk. — se dle, podlé čeho. S. se podlé jistého pra- vidla, Zlob., podlé něčího předpisu, D., po- dlé práva (dokázati). Zříz. Ferd. — po čem. Hvězda, po níž jsem se spravoval (řídil). Tkad. Aby se nespravovali lidé po jich ná- lezích. 0. z D. Mají se po čem s-vati. Er. P. 506. Přepisy posýláme, po nichž se s-vati budeš. Arch. 1. 305. Plavec po běhu oblohy nebeské se spravuje. V. Vz Hodiny. — zač. Ten, ktož jest jej poslal, má za to s. (dafür verantwortlich sein), že jest jej byl pro tu nemoc poslal. Vl. zř. 88. — co jak dlouho. Vz Správní. — se v co (hoditi se). Us. — se čeho (kde) = očistiti se. Aby se učení svého spravil; Každý měštěnín musil se jim toho s. (ospravedlniti]; S. se bludů; Toho skutku se před ním spravil. V. Aby před soudem toho se spravil. Faukn. Chtěl, aby se toho, což se naň žaluje, spravil. Háj. Jestliže by kdo po listu obranním v držení nevpustil, toho vůli má to učiniti: však ten se má toho spraviti a příčinu, proč jest vpu- stiti nechtěl, oznámiti. Zř. F. I. Č. XXIX. Protož vás žádáme, že jí dle spravedlnosti z úřadu vašeho rozkážete, aby se v Praze postavila a toho se s-la, proč toho vyko- nati zanedbává, Jdn. 233. Vz Správce, der Gewährsmann. J. tr. — (se) v čem. Dh. 93. Co by měl činiti pán svému služebníku, v tom se nespravuje (neospravedlňuje). Br. Spravovati je budeš v metle železné. Ctib. S. se v něčem cizí zkušeností. Málo ten ve světě spraví, kdo vše na svou hlavu staví. 0. — co jak. Svůj úřad k obecné spoko- jenosti s. J. tr. Jestliže by nemocen byl, nemoc má vedlé práva s. Vz S. co. Vl. zř. 408. To chce na malý náklad s. V. Ten to pěkně (překrásně) spravil! Us. Dch. S ve- likou pilností něco spravovati. Výb. II. 55. Nemohl s ním po dobru nic s. Us. Brt., Sd. Berni omylem s. Žer. Záp. II. 20. Žádají, aby se v jiné uvázal a dluhy, za kteréž oni rukojmě jsou, na jich miestě spravil. NB. Tč. 143. Královstvie s-val vedlé rozumu a ne vedlé vuole. GR. Zemi v metle železné s-val. V. Cf. S. co dle čeho. — S. = oznámiti; poučiti, pověděti, vypravovati, vz Zpraviti.