Spraviti
Spraviti. U Bzence spraovati. Šd. — co. Pekáče dělají se z baněk ve dvě polo- vice rozříznutých; dodělávati tyto polovice slove je spravovati. Us. Mý. Vinu s. (omlu- viti). 1478 Pk. Tu svú nemoc aby spravil (omluvil, dokázal) a přisáhl, že byl nemocen. Půh. I. 259, II. 64, 162. S. svou pečeť, Půh. I. 258., póhon, ib. 230., otázku (zod- povídati), BR. II. 99. b., 166., jabka (bram- bory oborati), Us. Hk., peníze (zaplatiti). Půh. II. 33. Já tě spravím, ty lenochu! Us. Dluh s. NB. Tč. 13. S. něčí nohy (říditi), jazyk (aby mluvil tak, jak by kdo chtěl). BR. II 38. b., 9. b. Kdo mnohé spravuje, ten od mnohých spravován býti musí. Výb. II. 1603. Ač by. tě i s-val (pomlouval) i po- smievalť se. Št. S. koho = obléci. Vz Roz- praviti. Brt. — co komu: nohu křivú (na- pravili). Hus I. 239. Jeden z nich mi spravil (připravil) horkou lázeň. Kos. Dalbych si s. zo zlata truhlu (zhotoviti). Sl. ps. Šf. I. 82. Roboty mu s-vali (konali). Arch. I. 169. S-vati někomu statek; Spravil mu dluh, NB Tč 198 , 13., 27., 44., peníze ctně, ji- stinu podle listu, židům lichvu Půh. II. 47., 191 , 79. Co sám sobě móžeš s., nechti v tom jiného bavit Mor Tč. S-vati někomu dům. Sob. 168. Na hody kázeň (= kázání) s. (učiniti). Brt. D. 268. — se komu. Vok má se jemu s., z čehož jemu pan P. vinu dává. Půh. I 262. Tak že sa mi spravuj, aby som ťa, keď prídem, pochválil. Dbš. Sl. pov. 1. 174. Pomni, že Pánu s-vati se budeš (počet klásti) Ms. (Č.). Nedadie se jemu s. (omluviti). Arn. 1481. — čeho. To toho spravíš (neurčitou měrou). Us. Tkč. Plnú moc jim dávajíce tu zemi i nás všech z-vati. Výb. II. 394. Aby všech těch věcí spravil. Arch. VII. 83. I toho jsem spraven. Arch. X 236. — co čím. Chce mu ty dvě hřivně vídeňskú mincí s.; By tiem domem těch dluhuov s. mohl. NB. Tč. 29., 153., 222. Ty sú mi již hotovými penězi zpra- veny. Arch. II. 326. Někomu zboží právem manským s. Půh. I. 222. Jiná zpráva jest, kdež kto zpravuje vším, což má nebo mieti bude. Vš. 186. Mniece, by král spal, s-vali jeho řečí utrhavú (pomlouvali ho). Kšch. 14. Opatrnosť jest ctnosť, již člověk rozum zpravuje. Hus I. 375. Zpravte (dobrými činy) cěstu Páně. Ib. II 20. — se čím. Potri sa jeho krvou a zpravíš (učiníš) sa takým ptáčatkom, jako to bolo. Dbš. Sl. pov. 1 25. S-vali se svými knížaty. Tk. Ten se může z. touto summou. BR. II. 3. Tím se zpravte. BR. II.52. a. Již sě zpravuj tiemto počtem i na kapitolách. Hus I. 362. Aby se věděl čím s. Zř. F I, VI. zř. Úvod. — co, se s kým. Spravils (učinils) se mnou smluvičienku. Kyt. S la se s Kačí (vyrovnala se). Šml. S tým sa nespravíte (tím se ne- můžete říditi, dle toho nemůžete souditi). Brt. D. 268. — co, se kde. Při skleničkách obecní hospodářství s. Mus. Před právem se s. Vš. 187. Medzi sebou spravme smlouvu. Kyt. Má to s. na kříži (přísahou). Us Tč. S. svadbu, pohřeb na faře (obstarati). Brt. Kterak měli při tom soudu se s-vati. Vl. zř. Úv. — odkud co. Z toho berni s-vali. Půh. I. 226., 255. Z tohu lichvu na každý r. s-vali NB. Tč. 18 — se z čeho. Krejčí se z toho s-vuje (vymlouvá). Dh. 92 — co od koho. On to má z. od každého, kdo by mi na tom překážel. Půh. I. 289 , 342 — co kudy. Oheň otvorem s. NA. IV. 166. — se. Práv's jako srp, až se spravíš, budeš jako podkova. Us. Bayer Spravovati se = přetvařovati se. Val Slavč. 71. — co nač, na koho. Že mi dvě stě hř. zpraveno na ten list. Půh. I. 278. Vyprázdní kde kterou láhev a potom na jiné děvky spraví (svede). Reš. Muž nemúdrý spraví (svede) na ženu, by jemu milá nemohla býti leckakús jí ohyzdú dada. Št. Kn. š. 38. — za koho čím. Přivedl ji k tomu, aby svým statkem zaň z-vala, einstehen, haften. Val. Vck. — co kdy. Ty peníze měl jemu s. ve čtyřech nedělích. Půh. II. 98., 114. Aby svú nemoc na každý rok (termin) zpravil (omluvil) Půh II. 486. Chci, aby při sv. Václavě též po groši z-vali. 1595 Šd. exc. — co jak: rychle (učiniti). BR. 11. 249 b. Podlé toho móžete se z. NB. Tč. 92., 213. Vedlé mož- nosti rozumu mého poněkud bude zpraven. Vš 86. Co spraví, napolo jen spraví. Sá. Bez tresktánie něco s.; Král má je s-vati v pravdě a spravedlnosti; Aby žádosť svú v dobrém s-li; Múdře s-vuje; Aby je právě s-vali. Hus I. 239., 466 , II. 268., III. 106 282. Ten to spravil, jak vítr mouku (pastuší chalupu, plevy). Mor Km. S. se (osprave- dlniti se) v tento rozum. Mus. 1880. 457. K jeho cti umenšenie pokútně jej s-vali (pomlouvali). Št. — jak dlouho co. Pur- krabí má ten zámek do své živnosti s-vati tak jako pán. Zř. F. I. B.XIX. Rolníci od starodávna plat peněžitý do důchodů mých z-vují. 1595. Šd. exc. — se čeho (kde čím). Všechněch věcí, ze kterých mne viní židé, před tebou se s-vati budu. Sš Sk. 275. On s-val se činu toho tím, že řekl. Kom. Toho móže se s. NB Tč. 104. Z če- hož bych jemu vinu dal, aby mi se toho zpravil. Půh. I. 374. Z-vili se těch věcí králi. Čr. Chce-li z. obuzstva. Kn. rž. Po- vinen bude před soudem toho, proč to činí, se z. BR. II 21. b. Aby toho se spravil tento úterý. Arch. VIII. 268 — se v čem (čím). Všichni s-vali se v těch věcech, jakž rozuměli. Čr. V těch věcech má se dskami z. O. z D — co k čemu. Kristus zpravuje člověka k spasení. Chč. Mus. 1880. 539. Aby si to k řemeslu s-li. Wtr. exc.— koho oč. Aby je zpravil o ty věci, což jest mezi nimi. Půh. II. 225. — si co kde. S. si chuť na něčem. Us. Vrů. — se kam. Do všedních šatů se spravují, do sváteč- ních se strojí. Val. Slavč. 67.