Sprostiti
Sprostiti, sprosť a sprosti, stě (íc), il, štěn, ění (na Slov. stěn, ění), sprošťovati = osvoboditi, befreien, losmachen, entledigen, entheben, erledigen, benehmen. — koho čeho: úřadu, služby, škody, zahynutí a zkázy, nebezpečenství, V., práce, cesty, starosti, D., Sych., povinnosti, Dch., bře- mena. Ús. Sprost ny vrahóv. Rkk. 49. Vz Spásati. S-li jsme se toho zrádce. Sych. — Br., Vrat., Dal., Ros. — co, koho, od čeho. S někoho od nemoci, V., od hříchů, Br., od viny. Ben., V. Ježíš od věčné smrti nás s-til. Pass. — se, koho od čeho čím. Od smrti je sice Gamaliel řečí svou sprostil. Sš. Sk. 54. Tím lékem od jedu se sprostil a zhojil. Byl. — Pozn. Mýlí se tedy, kteří myslí, že vazba: s-titi koho od čeho jest špatna. — z čeho: z rukou něčích někoho s. Ben. V. S. se z velikých nebezpečenství. BO. — co, koho čeho (čím, z čeho). On ze své milosti (svou milostí) vší roboty zemi sprostil. Dal. Člověk sproštěn bývá náruživosti souženími. Sš. I. 59. Ohněm přehání litinu, aby ji přísad sprostil. Sych. Kristus s-il nás moci ďáblovy. Ros. Sprosť mne bázně mé. V. — jak. Útrap tím způ- sobem se s. doufá. Sš. II. 135. Aby se ho a výtek jeho pod přátelským pláštěm s-li. Sš. L. 137.