Sraziti
Sraziti, il, žen, ení; srážeti, el, en, ení — v jedno, do hromady sraziti, stlouci, sbíti, zu- samenstossen, -schlagen; dohromady sehnati, stáhnouti, sebrati, zusammenziehen, -bringen; dolů sraziti, odraziti, nieder-, ab-, herunter- schlagen, -stossen; se = dohromady uho- diti, zusammenstossen, stossend sich ver- einigen ; sevříti se, ssaditi se, gerinnen, sich laben; smrštiti se, eingehen, einschrumpfen; uraziti se, sich fallend beschädigen. Jg. — abs. Srazistě (-== s. se) tu obě straně, jakžby les v les sě valil. Rkk. 37. Naliť srážajevě straně obě. Rkk. 54. Ovoce, když dozrá, češe se aneb sráží. Kom. — co, koho: stůl (stlouci), Ros., peníze a) sehnati, b) od summy odraziti. D. Zima vodu sráží. Toms. Odpory, důvody odpůrců s. = odvoditi, Kom., Scip., Šm., sklenice srážeti (připíjeti), hlavu. V., krk, vaz, Sych., vodu (odraziti), prkna, míry dolové (v jedno spojiti). Vys. Nemoc ho srazila. Dch. Zima srážela hlavu (upou- štěla, přestala). U Rychn., Ehr. Šel srážet vodu (zarážeti). Srážeti hnůj, chlupy, vlnu (abwollen), srsť (enthaaren), maso (abflei- schen). Šp. S. kaštany, ořechy. Us. S. boky (je-li vůz senem příliš Široce naložen tak, že se jím vraty projeti nemůže, říká se: sražte boky = uberte po stranách). Us. Sám jest šindel starý srazil. NB. Tč. 87. Tebe, ne- věsto nemilá, dybys byla krk s-la, než mého Heřmana znala; Šlape travičku zelenou, sráží rosičku studenou; Koníček zlámal nožičku, můj milý srazil hlavičku; Bezruký na něho hází, němý křičí, že ho srazí. Sš. P. 82., 108., 187., 686. Hrom srazil makovici po- zlacenou. Dač. I. 73. Zdá se, že 12 srazí (sestřelí), an jich nesedí než 9. (O vychlou- bavém). Č. — co, se v co, kam. Něco v hromadu s. V., Výb. II. 51. S. se v jeden pluk. Troj. Srazichu sě v jednu sílu silnu. Rkk. 50. Tu sě prvý boj v hromadu srazi. Rkk. 48. Ač moha jedním slovem v propasť bezednou s. holomka toho. Sš. J. 276. S. koho v kolena. Us. Dch. — kudy kam. Srazúce (sě) Tateré středem v řady. Rkk. 49. — co čím: prkna hřebíkem. V. S. někomu hlavu mečem. Us. Hned srazí vojskem celým a bojují. Kom. S. hrušku kamenem. Klobásou srazil polt slanin (málem mnoho získal). Jg. S. něco hoblíkem, Šp., něco měchačkou. Kom. S. něco důvody. J. tr. S. koho ranú. Rkk. 23. S. koho hlasováním (niederstimmen). Dch. Hlavu sekyrou s. Er. Čít. sl. 18. Někomu hlavu mečem n. prknem (vz Prkno) s. V. — se, co kde. Všecko vojsko před městem sra- zil. Ros. Až se mu voda nad hlavou sra- zila. Pref. S. peníze v počtech. Zlob. Zlato z roztoku ve vodě královské železem s. Vys. Plátno v prádle se srazilo. Ml. S. něco v účtě, abrechnen, in Rechnung abschreiben. Nz. — co, koho, se s čeho, odkud (čím). Hrušku kamenem, klackem se stromu; chlupy s kůže nožem, Us., jezdce s koně n. se sedla, D., ptáka se střechy. Ros. Někoho s cesty sra- ziti, Pref., s jeho úmyslu, Ros., V., kladnici s vřetena. Vys. Srazil ho s toho, V., s přá- telství. Lom. S. koho s násep šípem. Rkk. 52. — co (se) komu. Okrotnul, neb mu brky srazili. Sych. Rohy mu srazili, aby ne- trkal (pokořili ho). V. Ale když pan pod- komoří a pan písař nejvyšší z toho mne srazilia oznámili, že to na vůli hejtmanna jest. Žer. f. 18. Srazil mu kat hlavu. Ros. Srazili mu korunu. Kom. Vůl si roh srazil. Jel. Sráží Bůh pyšným rohy. Prov. Krupče (vz ův, ova, ovo) se mu srazilo (dcera Kru- pová nechce ho za muže). Kb. — komu z čeho: ze mzdy, abziehen, J. tr., ze zla- tého pět krejcarů. Us. Šd. - (se kde) od čeho. Od předsevzetí svého nedati se s. V. Srazila se mu krev v životě od pádu, od úrazu. Zlob., Lk. Srazila se v něm krev. Us. S. se od koho = odpadnouti. Zlob. — se čím s kým. S. se horkem, Har. I. 78., hlavama. Dch. S. se s nepřítelem, Alx. 1120., V., Kom., oščepoma. Rkk. 42. — se. Sráží se sukno, kůže, mléko, chléb (klihovatí), Us., Ml., vojsko. V. — co kam. S. nám drbí Luděk voje své pod jednu ránu. Rkk. 11. A jak mu on ryl do hlavy vrazil, s tu ranú ho do potoka srazil. Sš. P. 794. Vítr sráží kouř do komína. Us. Sd. — se na co: na nohy (úraz vzíti, uraziti se). Kram Vz násl. — jak. Aby on neměl co v pravdě žalo- vati a jedno za druhé aby nebylo sražováno, ale mně opravováno. Hol. To na dno v chomáček se srazilo. Vys. — co „komu na čem: na mzdě. Vys., J. tr., Sp. Na summě si sraž, zač ta věc jest. Er. Má mu, co se nedostalo, na summě zase sraziti. Zř. F. I. E. XVII. Srazil mu na zlatém 5 kr. Us. Šd., J. tr. Na to žid praví, že těch 21 zl. sraženo jest na těch 26 zl., kteréž jemu dlužen byl Zajíček. NB. Tč. 25.