SrazitiSraziti. Srážeti = tvaroh dělati. V Pl- zeň. Otm. —
koho. Každá maličkosť mne hned srazí, bringt mich herunter. Dch. —
co komu Pánu vína s mirrou podali, aby mu ten nápoj spíše srdce srazil. BR II. 128. b. —
co, se kam (jak čím). Oči
do země srazil, keď sa opýtal otec. Mt. S. I. 52.
V jícen bezedný jej křídla jedním vzmachem s-la. Vrch. Těsně
k sobě se s. Dch. Bůh jej náhle bleskem srazí
až k dnu propasti. Osv. VI. 462. S. píst na dno boty. Mj. 120. —
co kde Aby někde hlavu sra- zil. Us. Tkč. Krystally srážejí se obyč.
na stěnách nádob. Mj. 22. —
co odkud. Ne- mohl ho s toho s. Let. 446. —
co čím: octan olovnatý dvojchromanem draselna- tým. Rm. I. 44. — ZČ. I. 398. —
co jak: dluh na nejmenší míru. Schz. —
se z čeho čím. Z dusičnanu stříbrnatého sráží se ně- jakým redukovadlem stříbro. ZČ. III. 39. —
komu na čem Má sobě 50 zl. s. na té summě. Arch. X. 352. —
koho v čem: v řeči, Einhalt thun. Dch.
Sráznosť, i, f., Abschüssigkeit, f. Rk
Srážení, wiederholter Zusammenstoss usw.