Sraziti
Sraziti. Srážeti = tvaroh dělati. V Pl- zeň. Otm. — koho. Každá maličkosť mne hned srazí, bringt mich herunter. Dch. — co komu Pánu vína s mirrou podali, aby mu ten nápoj spíše srdce srazil. BR II. 128. b. — co, se kam (jak čím). Oči do země srazil, keď sa opýtal otec. Mt. S. I. 52. V jícen bezedný jej křídla jedním vzmachem s-la. Vrch. Těsně k sobě se s. Dch. Bůh jej náhle bleskem srazí až k dnu propasti. Osv. VI. 462. S. píst na dno boty. Mj. 120. — co kde Aby někde hlavu sra- zil. Us. Tkč. Krystally srážejí se obyč. na stěnách nádob. Mj. 22. — co odkud. Ne- mohl ho s toho s. Let. 446. — co čím: octan olovnatý dvojchromanem draselna- tým. Rm. I. 44. — ZČ. I. 398. — co jak: dluh na nejmenší míru. Schz. — se z čeho čím. Z dusičnanu stříbrnatého sráží se ně- jakým redukovadlem stříbro. ZČ. III. 39. — komu na čem Má sobě 50 zl. s. na té summě. Arch. X. 352. — koho v čem: v řeči, Einhalt thun. Dch. Sráznosť, i, f., Abschüssigkeit, f. Rk Srážení, wiederholter Zusammenstoss usw.