Srdce
Srdce. Cf. Mkl. Etym. 292, Mkl. aL. 264. Srdečko, vz -ečko. Srdca. Ev. olom. 96., 106. Z srdec. Ev. víd. 71., Ev. olom 94., 95, 212. Gt. srdcí. Ev. olom. 80., 300. ,V srdcech' ve starších spisech m.: v srd- cích. D. Lhrg. 188. S. tepenné či levé, cor arteriosum, sinistrum, žilné či pravé, cor venosum, dextrum. Vz Ott. II. 324. S. býčí, cor taurinum, dvojdutinové, c. biloculare, klkovaté, c. villosum, trojdutinové, c. trilo- culare; řez srdce, cardiotomia, třesení srdce, cardiotomus, zmítání-se srdce, cardiopalmus, ztučnění n. ztučnělé srdce, cor adiposum. Ktt. exc. Cf. Slov. zdrav. 354. Vada s. Vz Slov. zdrav. 392. Bolí ma proti srdcu, in der Magengrube. Slov. Phľd. XI. 315. Div se mu s. nezastavilo (lekem). Zr. Některým s. rozdřeli. Výb. II. 11. Na lačné s. (na lačný žaludek). Slov. LObz. XIX. 270. Keď dakoho žalúdok bolí, povie: ,Čosi ma tlačí tuto proti srdcu' a rovno ukáže na žalúdok. Slov. Phľd. VI. 210 Tobě dobře, můj sy- nečku, a mně ne, tobě líčka červeňajú a mně ne; tobě líčka červeňajú jak červená růžička, a mně líčka červeňajú jak zelená travička. Tobě roste za klobúkem tulipán a mně roste pod srdečkem mladý pán. Val. Vck. — S. = sídlo citů atd. Odešli se srd- cem lehkým. Hdk. Lidé nečistého srdce. Pass. Žádná bolesť není tak veliká jako bolesť srdce. Výb. II. 1658. S. jest malé, ale mnoho zmýšlá. Slov. Tč. Ti přiezň jmajú na vezření a s. vždy zloby miení. Alx. Anth. I. 3. vd. 33. Čím s. jest pře- plněno, tím ústa přetékají; Co v srdci vře, v ústech kypí, Dobré s. nehezké tváři krásy dodává. Us. Hkš., Bž. Ústa a srdce nemá daleko od sebe (vše hned poví). Šml. Ústa a s mu daleko od sebe stojí. Lpř. Jakož ve vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak s. člověka člověku. Us. Bž. — S. = prostředek něčeho. V srdci lesní pouště. Kká. — S. = cit, úmysl, duše atd. Vaše s nevěří, jak mi bylo. Us Tkč. Neznám člo- věka, pokud jsem s ním nepohovořil a do srdce mu nenahlédl. Sá. S. ze zlata. Čch. Šablu mu podala, honem odskočila, na jeho srdečku zradu ucítila. Sš. P. 122. Cožkoli mluví, z pravého s. mluví (upřímně). Výb. II. 1637. Račiž naše s. osvítiti; Vším srd- cem k tobě volámy. Výb. II. 25., 16. Máme
netoliko ústy, ale i srdcem věřiti; Miluj Boha
ze všeho svého s ; Aby milovali Boha vším
srdcem; Žádati něčeho vším srdcem. Št.
Kn. š. 16., 36., 52. Pokorné s. jest nej-
dražší poklad. Us. Bž. — S. = tajné city
atd. Každého pak vie Bóh srdce. Št Kn. š.
163. Buoh, jenž každého s. vidí. Ib. 11.— S. = láska atd. Miloval ji srdcem srdce
svého Šml. Lnula k ní celým srdcem. Hrts.
S. mi skočilo rovnou cestou v tebe. Brodz
Hodil jsem si v s. těžký boj (lásky). Ib.
Přel. Soukup. Prudkým ohněm velkej lásky
srdce's mi podpálila. Koll Zp II. 270. On
byl druhé s jeho Wtr. exc. Co ze srdce
nejde, v srdci se neujme. Us. Co není od
srdca, neide k srdcu (pastorek a macecha).
Brt. Co (milující) v srdci nosí, o to se
bojí. Us. Němc. Ze srdce ji pustil. Jrsk.
I když studené s., přece je upřímné. Us.
Horká že svoboda, ked s. v zajatí, a ten
šuhaj švárný nechce ho odkliatí. Bl. Ps. 9.
Má to dievča švárne čarodějné oči, v nich
sa jak na vode vír preprudký točí. A ten
vír ma chytil, už som celý prečka, padol
som až na dno milej do srdiečka. Bl. Ps. 8.
Jedno s. druhého se týká; Kde s. leží, tam
i oko běží. Us. Bž. — S. = smělosť. Nemá
k tomu s. Jrsk. Tou nehodou s. nepotratil.
Šf. Strž. II. 88. Neb obrové s. jmieše. Alx.
Vezma s. mužské Výb. II. 42. Kdo si s.
dodává, se štěstím se potkává. Lpř. — S. = druh unášeče soustruhu, Herz. Vz Včř. II. 63. — S. = rybník v Písecku.