Srdce
Srdce, srče (d odsuto, Us.), srco, mor. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. Jak se na Slov. hojí klopanie s. Vz Phľd. XII. 565. — S. lačné = lačný žaludek. Phľd. XII. 319. Kdo na boží narození ráno na lačné srče vejce vypije. Mor. Mtc. 1894. 17. — S. = sídlo citů. atd. Srdce nie kameň; Co vraj oko vidí, to s. uverí. Phľd. 1893. 527., 1894. 205. Co oči vidzu, šercu ne žal. Ib. 1895. 187. Nosí s. na talíři (o dobráku). Nár. list. 1896. č. 122. Má s. ze železa a hlavu z ocele. Nov. Př. 562. Co není od srdca, k srdcu neide (o macoše). Mor. Čes. 1. V. 421. S. dobré vše učiní, když dobře se s ním jedná; Leč s., to se nemění tak snadno. Alf. 32., 87. Všemu odolá žena, jen srdci svému nikoli. Šml. I. 112. Jen věrná s. osud ne/drtí. Vrch. Rol. XVII,—XXII. 116. Čím s. jest naplněno, o tom lista mluví. El. Gr. 358.