Srdce
Srdce. Proto nesmíme s. z ňader do po- ctivic ztráceti. Řezn. Rad. pr. 92. Co néni od srca, néni k srcu (macecha není matka). Mor. Slov. Čes. 1. VII 57. Nemá s. a ústa daleko od sebe. Do srdce dívčího vede na sta cestiček. Sáhl jí důvěrně na tepnu srdce i mysl její. Má s. zrovna při ústech (upřímný). Jde každý po srdci svém a rozumu. Šml. IV. 62, 101., 129., 160., 177. Mám ho rád, že bych mu své s. rozkrájel. Ib. V. 101. Oba měli něco na srdci, ale na jazyk se tomu nechtělo. Kaž rozumu, když s. se do- bývá na vrch. Ib. VII. 28., 178. Kdo nemá smělého brdce, měj rychlé nohy. Har. II. 53. K čemu s. přiložíš, toho se ti také dostane. Sá. Povíd. 13. Darmo jazyk pracuje, když se nemodlí s. Hus. I. 306. V srdci vrie a ústy vybúši a z úst kypí. Zát. Př. 46b. Ne- doniesol domov iba futro zo srdca. Pošol milý, pošol prečká (pryč), vzal mi klučik od sardzečka, od sardzečka od mojeho, i od lička rumeného. Vrezal sa jej do srdečka. Ib. 88a. Od srdca do srdca. Do srdca sa nazreť. S. aké, reč taká S. kráľ. S. mu so- žiera žial. Srdcom ľúb, rukou lúp. Srdcu si poľahčiť atd. Vz ib 162b. Sr. Srdíčko. — S. Druh výšivek na srdcia. Mus. slov. I. 26.