SrnecSrnec. O pův. slova srna cf. Gb. H. ml. I. 65. Je jako srnec (o zbrklém). Žďár. Nár. list. 1894. č. 155. odp. feuill. Je jako srna (sličná, hodná, ušlechtilá). Žďár. Ib. — S. =
krav. jm. NZ. III. 8. —
Srna znamená
ro- háče, paroháče. Vz Krok. 1892. 438. — S. Srnci z těla (dětského) vylezú ven. Mor. NZ. VI. 84. Cf. Srnice.