Srovnati.— abs
Srovnati.— abs. Proč to bylo nalíčeno, soudný rozum lidu s val. — co čím. Holí sobě cestu s. Vrch. Spíš rukou svojí všecky hory země srovnáš ve hladkou pláň. Osv. — co, se s čím, s kým (v čem). Rovně jsi se s námi úmyslem srovnal. Výb. II. 258. Přístavka s-vá se se substantivem svým nutně jen v pádě. Krn. Nravy se ctí s-vaje. Sv ruk. 193. Deset zlatých v těchto peně- zích s-vnáno v ceně s jedním říšským tola- rem. Mus. 1880. 35. (Bludné hvězdy) se nikdy od počátku světa v jednom běhu nesrovnaly. Št. Kn. š. 91. — se kdy. De- vátý den srovná se všecka země. Pass. — co kde s čím. S. si něco v mysli s něčím. Šml. — co jak. Aby podlé svého svědomí ty věci s-li. Arch. II. 322. — co z čeho: zeď z kamenů. Vrch. Z větví si srovná hranici. Osv. VI. 55. — co k čemu. Zrov- nati milosť k cizím jako i k svým. Št. Kn. š. 44.