Srovnavací
Srovnavací = ku srovnání sloužící, Ver- gleich-, vergleichend. S. mluvnice, Č., sy- stemy, Víd. list., stupeň (vz Komparativ). S. věty příslovečné uvozují se spojkami jak, jakož, co, jelikož na označenou, že dvě věci svou povahou stejně n. podobně se k sobě mají; anebo spojkou než po komparativě na označenou, že jedna věc nade druhou předčí. A) S indikativem o skutečném při- rovnáni. Jak Bůh ráčí, tak ať kráčí. Dobře čiň, co můžeš. Jazyk náš není tak úzký ani tak nehladký, jakož se některým zdá. Vz jmenované spojky. — Pozn. O chybném prý užívání spojky než, vz Než aby (II. 167. b). — B) S konditionalem o při- rovnání neskutečném, pouze pomyšleném. Lid všude stál na vrších tak hustě, jakoby na les hleděl. Nemoc přestala, jak by uťal. Co by pět napočítal, byl na místě. Vz více v článku Jak (II. 596. b.). — Pozn. Srov- návací spojka jako druhdy se vypouštívá a klade se pouhý konditional. Nečiním toho bez rozumu, bych se snad smyslem pominul. Vidělo se jemu, by byl na velikém poli. Brt. S. §. 511. — S. plat, Kollationirungs- gebühr. J. tr. S. jazykozpyt. Us. Dch. Tudy užívá apoštol slovce s-cího. Sš. II. 205. S. spojka. Nz.