Sřeknouti se
Sřeknouti se, ul, utí; sříci, sřeku n. seřku se, sřekl, sřečení = smluviti se, spik- nouti se, sich verabreden o. verbinden. Št. N. 255. Proto sú se Němci sřekli. St. skl. Jakoby se sřekli. Ros. — se na co, na koho. Oni se na něho sřekli. Us. Jakoby se všichni na to byli sřekli. Kom. — se s kým. Us. Rk., Šd., Hk. Sřekl se s huta- řem. Pk. exc. — se koho, čeho = vzdáti se. Us.