Ssaditi
Ssaditi, sesaditi, il, zen, ení; ssázeti, el, en, ení; ssazovati, sesazovati (u Opavy: sesazať, Klš.) = v jedno saditi, spojiti, zu- sammensetzen ; dolů saditi, ab-, herab,-, her- untersetzen o. heben; setzen. Jg., Ž. wit. Moys. 7. — co, se (kam): na klej (== klejo- vati), V., v hromadu. V. Nedopouštíte, aby králové zlé biskupy ssazovali. Hus I. 181. Ssaditi konšely. Dač. I. 27. Běda pyšným, kteří budú ssazeni v poslednie miesto s Lu- ciperem. Hus III. 365. — se jak: Sanytr v drobné cianky (cánky, Vys.) se ssadil. Vys. — co z čeho: podlahu, stůl z prken s. — koho odkud: s koně, NB. Tč. 239., Št. N. 331., Dač. I. 94., někoho s úřadu, D., z důstojnosti, Sych., se služby. Zlob. S. někoho s království. V. S. koho s kněžstva, Dal. 110., Hus I. 465., II. 258., s papežství. Hus I. 403., 8. Ssadil jest mocné se stolice a povýšil jest pokorných. Hus III. 256. — proč. I v novém zákoně papeže sú ssazo- vali pro zlosť a jiné vsazovali. Hus I. 181. — co čím: kameny olovem s. (spojiti). V. — se. Saně se ssázejí (jdou na zvrat). Us. Dům, zeď se ssází. Vys. Mléko se ssází (sráží). Otok se ssází. Krab. — co, se kde. Že před Bohem jsú kleti, ssazeni a že ne- dóstojné slúžie. Hus III. 237. Voda ve skle- nici se ssadila. Us., D. Hráz na několika místech se ssadila (slehla, snížila). Vys.