Ssedati
Ssedati; ssednouti, ul, utí; (ssésti, zastr.), ssísti, ssedu, ssedl, ssezení (dění); ssedá- vati — dolů slézti (s koně), absitzen, ab- steigen. Ssedni dolů. Us. — odklid: s koně. V., Háj., Alx. 1125., Vrat., St. let. Z cizieho jest prostřed moře ssiesti. Smil., Mus. — s kým — potýkati se s kým na koni, tur- niren. Ms. pr. pr. — se, sich zusammenset- zen. Zde se všichni nessedneme (do hro- mady nesedneme pro skrovné místo). Ros. Sádlo se nessedá tak hustě jako lůj (= ussa- diti se, stydnouti, sraziti se, geliefern, ge- rinnen, gestehen, coagulari). Kom. Vosk, máslo se ssedá. Ros. Skála se ssedá (sni- žuje, sinkt). Br. Kůže se ssedá (puká se, springt auf). D. Ssiedlo sě jest jako mléko sirdcze jich; Hora ssiedla, mons coagulatus. Ž. wit. 118. 70., 67. 16. — se kam. Ssed- něte se za stůl (dohromady si sedněte). Tehdy ssedši se k Menšíkovi řekla jest. NB. Tč. 240. — se kde (čím). Voda kalná na ta- líři, v hrnci atd. se ssedá. Mé krávy po- brala a tu ssedla na své tvrzi. Půh. I. 190. Krev (pádem, uhozením, Us.) v nich se ssedala. V. — odkud proč. Hned jsme ve- likou radostí s oslů ssedali. Har. I. 107. — se komu. Pysky se mu ssedají (pukají). Jád