Stádo, a, stádce, e, stádečko
Stádo, a, stádce, e, stádečko, a, n.. die Heerde, der Haufe. Stádce, gt. pl. stádec. Bž. 100. S. dobytka, V., volů, koní, oslů, ovcí, koz; nevlastně s. husí, kachen, pávů, ptáků, koroptví atd. Us. U ptáků: hejno. Šp. Stáda skotová. BO. Stáda hnachu. BO. V stádu ovce vyhnati. Alx. Jak s. běží překládati v němčinu. Kos. Ol. J. 53. Stá- dami letěli špačkové od nás. U Žamb. Dbv. Pásti svěřené sobě s. Sš. Ob. 228. S. správně opatrovati. Ib. Neb mi mého pastýře bil u stáda. Půh. I. 284. Měl jsem mnohá stáda hovad a ovcí; Ukaž mi, kde velíš pásti ovce svého s-a, neb ty jsi sám pastýř dobrý. Hus I. 282., III. 16. Stádo husí, stádo ovec, chodí, maměnko, za mnú vdovec; S. husí, s. káčat, mosíš, vdovečku, dalej kráčat; Pa- stýř žene tamto s. s hory vrškem dolů; Ješčes, děvečko, hrubě mlada, zajmi kravičky, žeň do stada, zajmi moje mezi svoje, možu być to všecky tvoje; Dyž půjdu za stadem, ple- sknu si tatarem; Pomož pan Bůh, mala kra- varečko. pasalas mi dvě leta stadečko. Sš. P. 199.; 297., 340., 483., 551. (Tč.). Nechá s. stádem. D. S-do ovcí vlku poručiti. V. Není dobře stáda vlku poručiti. D. Jaký pastýř, takové s. V. Co se ze stáda mla- dých plodí, ku stádu náleží. Pr. Lepší s. je- lenů pod vůdcem lvem nežli stádo lvů pod vůdcem jelenem. Lb. — S. lidí — hromada, zástup, die Horde, Schaar, der Schwarm. V. — Stádem = stádně. V. Stádem se přihr- nouti, přijíti. Us.