StáhnoutiStáhnouti (zastr.
stáhnouti), ul, ut, uti; (stahu, zastr.), stáhl, stažen, ení (zastr. stěhu, stěžen, ení),
stáhati, stahovati —
táhna spo-
jiti,
shromážditi, zusammen-, einziehen ;
utá-
hnouti, svázati, zusammen- o. eng an ein- ander ziehen ;
skrátiti, zusammenziehen;
dolů stáhnouti, tažením sundati, herab-, herunter-, nieder-, abziehen;
odvrátiti, abziehen, ab- wenden;
stočiti, abziehen
, abzapfen;
vztá- hnouti, strecken, ausstrecken;
utahati, ab- rackern, abmüden;
se =
stěsnati se v užší místo, sich zusammenziehen;
utahovati se, sich zusammenziehen, eng binden;
v jedno místo se scházeti, sich zusammenziehen, sich sammeln;
dolů sjíti táhna se, sich herab- o. herunterziehen, sich erstrecken. Jg. —
co, k
oho: lid, vojsko (shromážditi), Ros.; nohu, ruku, prst (skrčiti), čelo (svraštiti), uzel (stáhnouti); knihy, řeč (skrátiti); pivo, víno (stočiti); koně, zajíce (odříti); dobytek (utahati); kůži, ruku
(lépe: vztáhnouti.
Jg.). Us. Kyselina hubu stahuje. Bázeň prsy sta- huje. S. punčochy, boty (zouti), Us., stře- více
. V. S. kliku (ú dveří), Us Všk., pokoj stáhnouti (zamésti). U Chrud. Brv. Stahuje mne to. Us. Šd. Ras pár valášku stáhne
. Sš
. P. 483. S
. boky (mučiti)
. Bdl. Stáhni larvu, uzříš šalbu. Prov. Jg. —
co, se kam. Něco
do hromady s. V. Vodu do rybníka. Vys
. Stáhli jsme se v zimě do jednoho po- koje.
Jg. Víno, pivo do láhví. D., Šp., Ml. S. něco
v hromadu. V. Vojsko v ta místa se stahuje
. Us. Stáhni klobouček
na oči. Er. P. 154
. Stáhni si čepici přes uši. Us. Šd
. Vojsko k městu se stahuje
. Us
. Ostrov se až
na druhý břeh stahuje
(lépe: vzta- huje. Jg.)
. Bern
. V ohlavy líci jich (koní) stiehni. Z
. wit. 31
. 9.
— co, k
oho, se čím (odk
ud): něco provazem, sud obručemi, sukni pásem, koně opratí (utáhnouti, při- táhnouti), dobytek prací (utahati), Us., ohněm vodu s něčeho s. (vypařiti, destillovati), vodu alembíkem. Vys. Hřiech ihned Lucipera těž- kostí svú stáhl jest s miesta najvyššího do najnižšího pekla. Hus
I. 114. Nohy mě bolejí, jakoby je provazem stáhl. Us. Dch. —
co,
se odk
ud: prsten s prstu, Us., pe- čeni s Rožně. L. Voda se s té výšiny stáhla (stekla). Us. S. někoho s lůžka. Us. Sd
. Stáhni to se střechy atd. Šd
. Pýcha stáhla duchy s nebe
. Sš
. Bs. 15. Hospodár dobrý čeládku
od zlého sťahuje a čo komu za po- trebné, pilně opatruje. Mor. Té. Klíč se dveří s. Us
. Dch. —
co k
omu: boty, ka- bát, Ros
., kůži. Us
. —
co,
koho z čeho: někoho z kůže, D
., pivo (ze sudu, Us
.), z kvasnic, V
., vodu z rybníka. Když ťa ze zlého stahují, nemáš sa hnevať. Mor
. Tč. To, z čeho jiných stahuješ, sám nechtěj ro- biť
. Mor. Tč. —
co, koho kde. Dal ho
na rebríku s. (natáhnouti)
. V. V dolu stahovati (kompasem měřiti
, markscheiden). Vys Voj- sko
u města se s-lo. Us. —
se kdy. Dřevo
V Horku, kůže v studenu se stahuje. Us
. Zvěř se
před bouřkou stahuje
. Jg. —
se. Vz na hoře
. Dívka se stahuje, aby útlá byla. Us. Vojsko se stahuje (shromažďuje). Ros. Oblaky se stahují
, bude pršeti. Us
. —
co, se k čemu (kdy). Mužstvo k
e dni ozná- menému k popisu se stahuje. Zříz. sněm. St
. skl. —
jak (dlouho). Stáhne se to
do večera (es wird sich verziehen)
, než tam dojedeme. Us. Sd. S. koho
za nohy
. Koll. I
. 158
.