Stálý
Stálý, stáličký = stojící pevně, trvalý, jistý, ustavičný, beständig, dauerhaft, stand- haft, fest, beharrlich, fix, ständig, stät. V. S. přátelství, předsevzetí, mysl. V., důchod, Har., plat (určitý). Boč., svátky (které ji- stého dne měsíce se světí), počasí, deště, větrové, krok, pokoj, teplo, srovnalosť, Stč. Alg. 89., hospůdka, das Stammhäuschen, Dch., hlídky, ležení (Standlager), Čsk., plyn (incoěrcibles G.), Nz., hosť, bydlo, zvěř (místa neměnící, das Standwild, Šp.), Us., vojsko (stehend), pomoc, trvalosť, byt (Standquar- tier), cena (fix), obecenstvo (Stammpublikum), divadlo (stehende Bühne), vojenský soud (ständig), zdraví, stůl (v hostinci, Stamm- tisch), pták (Standvogel); býti na stálé vě- domosti (auf dem Laufenden sein); v s-lé paměti něco míti. Dch. Stálé právo, vz Právo. S. kladka, fixe Rolle, barva, síla (konstant), jistina (stehendes Kapital), vý- stava (permanent), teplota (konstant), nemoc (habituell), zákazník (feste Kundschaft), vý- raz (stehender Ausdruck). Šp., Nz. lk., Nz. Přeji vám s-lého zdraví. Dch. S. jako múr, zeď, hrad, Mt. S., jako hvězda severu. Dch. S. jako pavučina na větru a pěna na vodě. NB., Bart. Není ve stálé kůži (o churavém). Us. Dbv. Peníze mají ve stálém běhu býti. Us. S. zub (řadovací), Ja., země (pevná), Har., hvězda. Kom., zdraví (trvanlivé), věrnosť, Kom., neduh (ustavičný). Ja. Déšť ranní ne- bývá stálý. Prov. Neměti stálého místa. D. Dílo kvapné nebývá stálé. Panská milosť a dvořská láska nebývá stálá, ale brzo se mění. S. člověk, nestálý = vrtkavý. Stálým zůstávati. V. Jiná jest s-lým, jiná neustupným býti. Kom. Stálý jako letní sníh. Mus., Č. Než důchodů buď stálých buď běžných bude moci užívati. Zř. F. L Nemóžem jistého a stá- lého (fest bestimmt) naučenie z práva vypi- sovati. NB Té. 88. Chceš mať (míti) prátela stálého, vyvol sebe (sobě) čnostlivého. V Bes- kyd. Tč. Vrátili se na stálo. Dch. Utrhni mne z jara, moja krasa stala; Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá, jako voděnka mezi břehama; Připíjeti na stálé zdraví; Ty synkovy sliby jak na vodě ryby; ony jsú tak stálé jak ty hrušky plané; Tedy bude naša láska stálá, až my půjdem od oltářa; Ale je stálejší moja nejmilejší, štólú, štólú zavázaná. Sš. P. 163., 229., 286., 306., 430., 431. (Tč.). Mistři praští řekli jsú, že jsú to písma křivá a scestná a toho mi dovedli proti nim písmy stálými. Let. 80. Tehdy království stálé bude, když hřiech, kterýž poznán jest, brzy pomstěn bude; Jiné blízkosti, jako blízkosť po rodu, neb miestem, neb přívuzností, ty nejsou tak s-lé, že by činily každého člo- věka každému najbližšího. Hus I. 467., II. 339. Vz Zelený. — k čemu. Však nemóž tiem při svú protiv Řehořovi obdržeti proto, že nenie dosti stálý k svedomie. NB. Tč. 84. — mezi kým. Mezi náma dvoma láska nej- stálejší a ta má trvati do smrti nejdelší. Sš. P. 417. — v čem. Ve slovu stálý, wort- haltend Dch. Jak si velký, bývaj malý, budeš v lásce u všech stálý. Us. Tč. Skrov- nosť miluj, zřídka hoduj, budeš v zdraví stálý. Tč. Ništ v světě stálého není, všecko jdě k zničemnění. Mor. Tč. Jak chceš býti v dobrém stálý, neoblubuj sladké chvály. Mor. Tč. Je s-lý jako voda v koši. Vz Ne- stálý. Lb., Šd. Jsi-li v řečách stálá, lebo sa's vydala, lebo čekáš?; Kdo si bere pro peníze, néni stálý ve své víře, kdo pro krásu, ten do času, a kdo pro ctnost', ten trvá na večnosť. Sš. P. 383., 473. Židovka v řečech není stálá. NB. Tč. 70. Když v po- kušení jako sníh před sluncem stálí budete. Br. Jest stálý co šiška v másle. Vz Nestálý. Č. S. v lásce, Us., v ohni (nezměnitelný, opak: utíkavý, těkavý). Us. — Nz. — při čem (jak dlouho). Aby mi věrná a při mně stálá byla. Br. Při té pravdě stálý byl do smrti. Nz. Jakož peníz jest z věci stálé, jenž móž dlúho trvati, tak blahoslavenstvie jest věc s. na věky. Hus II. 63. — komu. Nes svůj kříž, co Bůh ti dal, miluj ženu svou a buď jí stál. Slez. Tč.