Stanouti
Stanouti. Cf. Mkl. Etym. 319. a., Sv. ruk. S. 206., 207. — Stanouti nové místo státi. Gb. Ml. 159. — abs. A tak milosť stane, neb jest nebyla ustavična. Št. Kn. š. 41. — kde (jak). Stanouti v čele něčeho. Skokem stanul u děvy. Kká. Nade všemi stane pomsta; V súdný den kteříž stanú na levici. Št. Kn. š. 61., 22. V kakém studu před tebú stanu na súdě. Št. Uč. 151. b. — v čem proti komu. Stanouti ve své zlobě. Kyt. Proti kteréž často sta- nuli v odporu. Osv. I. 166. Tehdy když spravedlní stanú u velikém ustavičstvie protiv těm, ješto . . . Št. Kn. š. 24. — na čem. Když stanete na modlitbě. Alb. 62. b. — čeho, koho (kde). Pokud milovníků našeho národu mezi námi stávati bude. Kdyby odporu nestávalo; Tím jazykem mluvícího národa nestávalo; Tehdáž již žádných Vandalů více nestávalo; Pokud těchto pramenů stávati bude; Pozdějších zpráv o nich nestává. Šf. Strž. I. 4. 37., 63., 153., 583., II. 132. My též chceme v tom trvati, pokud nás stává. Let. 309. Dokudž nás a jeho živnosti najdále stávati bude. Arch. I. 202. To, pokudž ho stává, že činiti chce. Výb. II. 1632., Rvač. — zač (s čím). Tento s svými kunšty nestane za nic (nehodí se k ničemu). Št. Kn. š. 171. Až (řemeslník) stár bude, nestane za nic. Št. Uč. 94. a. — jak. S. táborem. Lpř. S. někomu tváří v tvář. Vlč. — čím: krokem. Hdk. Za vol. 16. — kdy s čím. A z těch (milostí) jediná jest, ješto nemóž státi s du- chovní v jednom času. Št. Kn. š. 44. — se. Stal se hlas k němu. Pož. 28. Stalo se sne- sení, Us. Sta sě divná příhoda. Troj. — se komu (od čeho, jak). Píseň ta stala se záhy Čechům tak obvyklou, že ... . Tf. Staniž mi se podlé slova tvého. Mž. 7. Posměch se mu stal. BR. II. 11. a. To od vína mi se stalo (to v opilství jsem učinil). Výb. II. 604. A takéž se i muži stává; Právěť se těm takéž stane; Dobře se mi stalo, že . . . Št. Kn. š. 10., 39., 83. — se s kým. Proč se jest s oněmi ten div stal. Št. Kn. š. 31. Stala se s ním změna. Us. Pdl. — se kdy. Sta sě těch časóv, že . . . LPr. Zdali rána, ješto se v jednu malú chvilku stane, nemosí dlúho hojena býti? Št. Kn. š. 184. — se jak. Stalo se, jak jsem předvídal. Us. Aby se jaký bez jich přítomnosti nález státi měl. 1535. Mus. Jakž juž pohříchu se stává. Alx. To se jinak nemóž s.; Sta se tak z rozkázanie králov- ského. Výb. II. 35 , 41. A pravda, že se jest tak stalo, ale jinak, než on mienil. Št. — se čím, kým. Slova ta stala se jeho
heslem. Us. Pdl. Aby duch stal se pánem
nad hmotou. Vlč. Žižka stal se hrůzou a
postrachem půl Europě. Osv. Stal se mým.
Dch. Stal se jeho dědicem. Pdl. Krok jeho
stal se pevným. Osv. S. se něčí kořistí.
J. Lpř. Člověk nestane se pijákem přes
jedinou noc. Sá. Zápověď se jest stala
králem. 1535. Mus. Nahromaděním stane
se i nepatrný rozměr hmot patrným. Mj.5.
Kakžkolivěk dobře se jest tú smrtí jiným
stalo: Prvý hřiech stal se jest neposlušen-
stvím. Št. Kn. š. 9., 130. — se kde (kdy). Za něho stalo se po většině země vzbou- ření. J. Lpř. V umění tom stal se obrat. Us. Pdl. Bitva tato stala se na poli tur- ském v první polovici 9. stol. Jir. Anth. I. 3. vd. 9. Co se ondyno mezi námi stalo. Šml. Stala se o tom v předešlém odstavci zmínka. Us. Pdl. V duši jeho stal se pře- vrat. Hrts. — se o kom. Právě též stalo se jest o Pilatu. Št. Kn. š. 10.