Stanoviti
Stanoviti, il, en, ení = pevniti, podpo- rovati, tyčiti, stützen, stäben, stäNgeln, stocken; nařizovati, určovati, postaviti, sta- viti, stellen, festsetzen, bestimmen. Jg. — co. Zákon stanoví ručení. Trest. zák. — co čím. Vinař révy tyčkami a kolíčky sta- noví (podporuje). Kom. Aniž překladem tím nesličná nějaká nauka se nutně stanoví. Sš. I. 64. — co kde. Sedlák u sebe s-vil (umy- slil si). Vlč. V. — co komu kde: vězení ve tmách někomu s. Ráj. — co jak (kde, o čem). Bůh předúloh svůj podlé před- vidu svého stanoví; Že (židé) řád boží a proměny času dle svých pochotí s-ví; Dobře po gnosticku celou spásu na jediném vědění stanově; O času a místu, kdy a kde náš spis vydán jest, více záporně nežli kladně, více na dohad nežli na jistotu s-ti můžeme. Sš. I. 101., II. 44., Sk. 100., 3. (Hý.). — se na něčem. Dlouho se na něčem jistém s. nemohl, Entschluss fassen. Us. Č. Jiní na tom se s-ví, že . . . Sš. L. 43.